|
Po tisíci letech. Ale dřív to asi nešlo.
|
Skývou chleba vyškrabáváš
poslední zbytky noci,
a Tvoje vrásky na čele
odráží modrá obloha.
Když města chodí pít,
ty sedíš doma za stolem.
Nerytmicky vyťukáváš
písmenka na psacím stroji.
Mý mládí prý neomlouvá
neznalost Tvojí duše,
když perem válčím
na srdeční frontě.
Láska je ticho.
A sem tam
tlukot srdce.
S klidnou ozvěnou.
poslední zbytky noci,
a Tvoje vrásky na čele
odráží modrá obloha.
Když města chodí pít,
ty sedíš doma za stolem.
Nerytmicky vyťukáváš
písmenka na psacím stroji.
Mý mládí prý neomlouvá
neznalost Tvojí duše,
když perem válčím
na srdeční frontě.
Láska je ticho.
A sem tam
tlukot srdce.
S klidnou ozvěnou.
03.02.2012 00:15
D_P
Neni to zlé - rozhodne to ma svou výpovědní hodnotu a smrnc
14.12.2010 14:20
Dekuju. :) Vlasne jsem nad ni ani moc nepremyslela... Ale dlouho trvalo, nez jsem nasla slova, ktery bych chtela pouit. Zrala skoro rok. :)
13.12.2010 19:32
naprosto skvělá...možná trochu moc promyšlená, ale kdo by z takové básničky nechtěl vytěžit to nejlepší?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.