...................
 12.11.2010
2
2008 (8)
0
Dvanáct poslů v kruhu stojí
jeden k druhému pět kroků
úděl stejný je navěky pojí
nehybně stát nespočet roků

Vprostřed všeho jsou tři ženy
každá jiná a přece jsou podobné
v jednom bodě pevně spojeny
stále spolu a přesto svobodné

Nejstarší z nich s rozmyslem kráčí
naprosto oddaná údělu svému
milá a vlídná, však přísně se mračí
nikdy by neklesla k přečinu zlému

Prostřední z nich zkušenost sbírá
od starší učí se jak správně plynout
její nezdolná snaha nikdy neumírá
než osud zastavit, raději zhynout

Ty dvě stále předbíhá nejmladší
třetí z trojice věčných žen
bez starostí kolem nich skotačí
doufá, že z kruhu se dostane ven

Vteřiny, hodiny, dny, měsíce, roky
délku života vyměří každému z nás
ať chceme, či nechceme jeho jsme otroky
on bičem práská a říká si čas
 13.11.2010 00:40
Určitě by to chtělo doplnit interpunkci, i ta hodně napoví o rytmu básně, který mi zatím příliš nesedí. Nicméně se mi dost libí motiv.
 12.11.2010 18:43
proč máš někde interpunkci a někde ne?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.