Inspirace je jistý druh (neškodného?) šílenství, psaní zas jistý druh (prospěšné?) arteterapie...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Tornádo vzpomínek honí se myslí,
kávový dýchánek mám v díře syslí,
však chybičku to má, že sám tu sedím jen,
závojem večera když tvář svou halí den...
A již splín podzimní s deštěm se snoubí,
sen skryl se v mozku mém ( v závitů loubí!)
o Lásce, o Máji, huňatých klínech žen,
které mne lákají, bych s nimi hrál si jen
na vášeň bez hranic s bezbřehou touhou,
žárem tisíce svic za chvíli pouhou
zaplanul zrak můj zas, než opět zaťukám
u bran Paláce krás, roztoužen vstoupím tam...
kávový dýchánek mám v díře syslí,
však chybičku to má, že sám tu sedím jen,
závojem večera když tvář svou halí den...
A již splín podzimní s deštěm se snoubí,
sen skryl se v mozku mém ( v závitů loubí!)
o Lásce, o Máji, huňatých klínech žen,
které mne lákají, bych s nimi hrál si jen
na vášeň bez hranic s bezbřehou touhou,
žárem tisíce svic za chvíli pouhou
zaplanul zrak můj zas, než opět zaťukám
u bran Paláce krás, roztoužen vstoupím tam...
![přidáno](images/psanci/icon_datum.gif)
Nostalgické, připadá mi to přesné na současnou roční dobu. Posmutnělé, ale jako vždy zážitek. Díky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tornádo vzpomínek honí se myslí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vracím Ti vlnky pod sukýnky
Předchozí dílo autora : Až se mi v mysli rozední...