Monolog

Bejvala si krásná a mívala si city
Hodnoty co nikdo jinej nemohl ti vzít
Teď se učíš zapomínat střídáš cizí byty
Místo úcty k vlastní hlavě nutíš játra hnít

"A nikdy sem nevěřila
že budoucnost je daná"
(Děvko vyjebaná!)

"Hele, nemůžu dejchat
nejde to
nějak se mi ty city
vzpříčily v krku"

Místo soli v očích potíš krev

"Chtěla sem ti dát srdce
a místo toho zavíram dveře
mlžim
(a radši se ani neohlížim)"


Zabodla si jehlu s pikem do svý mrtvý ruky
Místo tý svý rozhodnosti před všim utíkáš
V mysli střihlý vzpomínky ti lítaj, konejšivý plky
Před pravdou tě zachrání jen sex prachy a haš

"Mý myšlenky teď nějak šeptaj
bojí se mluvit nahlas"

Kam se chceš schovat sama před sebou

"Zatracenej život, kruci"
přijdeš si jak cvok
v prázdnym bytě
se stěnama
vedeš monolog