přidáno 05.10.2010
hodnoceno 1
čteno 1803(6)
posláno 0
Znáš to také tak?
Tu smrt v zamilovaném snění?
Znáš ten na hrudníku tlak?
Tu podivnou tíhu odloučení?

Vzbudím se a sny mi ukážou,
to teskné a hlasité prázdno.
Jak nahé představy pod víčka mi lžou.
To další osamělé ráno...
přidáno 10.10.2010 - 23:10
R*L
jo/*

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ráno.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Nebojte se do mě opřít!
Předchozí dílo autora : ze souboru Tisíc

» narozeniny
léman [17], Zítřejší_svítání [17], SilwinQa.Lady [17], Shandi [17], James Dante Terrano [8]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming