přidáno 27.09.2010
hodnoceno 1
čteno 959(11)
posláno 0
máš mě tu nahýho
nebudem nic měnit
prostě si nasedni
jsem tvůj autobus
do říše šťastného křiku
vezu vždy jen jednoho pasažéra
vyprahlou pustinou lidských srdcí
kličkujem mezi hlavolamy

zdi vylézají z dláždění
každý jednou vypění
prasknem jak bubliny
shoříme jak noviny

nevěřím ve šťastné konce
pojď dokud je čas a chuť
přitisknu si hruď
ucho mezi ňadry nechápe věčný tlukot

postavíme si stan uprostřed obýváku
obrátíme všechny hrnce na bubny
nic si z toho nedělej, že tě nečtou
miláčku, máš přeci ten lítající autobus

bez tebe jsem jen smutnej stůl
vyhozený na smetiště rozvodů
pokálený od racků hledajících
pohodu
zaslepeni do sebe
přidáno 22.11.2014 - 16:08
To je dobrý, tohleto, jen ten závěr bych klidně vynechala :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
srdce na stole ozobané racky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : automatický kabaret
Předchozí dílo autora : přitulit a spát

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Flamy [13], Hafan Rafan [10], VZ. [9], Cyri [8], poll [8], Grygy [6]
» řekli o sobě
Dream řekla o Hunter :
Častý melancholik a snad ještě větší snílek než jsem já. Držím mu palce ve všem, protože on je asi jeden z mála lidí, kdo si zaslouží svůj malý dokonalý svět a život. Snad se mu všechny sny jednoho dne vyplní a snad sám nad sebou nezlomí hůl - udělal by totiž nehoráznou hloupost.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku