|
|
Poeta, jako muž kráčel svým životem
Dívaje se dětskýma očima,i když strniště píchá do chodidel
Svět má kouzlo chvíle, ve svém diáři
Je konec píchy, slunce vychází, bez lásky je každý sám...
Podalas mi ráno polibkem další den
Ještě sníš, odcházím vesmírem, Tobě naproti..
Tehdy nad ránem, snad rozmar vyslal signál
Dnes spánkem krátíme čas, jenž dělí nás,
Jen tak... tiše, mile, nenasytně...
Má milá...
Dívaje se dětskýma očima,i když strniště píchá do chodidel
Svět má kouzlo chvíle, ve svém diáři
Je konec píchy, slunce vychází, bez lásky je každý sám...
Podalas mi ráno polibkem další den
Ještě sníš, odcházím vesmírem, Tobě naproti..
Tehdy nad ránem, snad rozmar vyslal signál
Dnes spánkem krátíme čas, jenž dělí nás,
Jen tak... tiše, mile, nenasytně...
Má milá...
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vzájemní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : šach mat
Předchozí dílo autora : odpolední tajemství...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Zubova» narozeniny
balda [18], cambria [15], Don Pollyone [13], kvaj [4]» řekli o sobě
journeyman řekl o Severka :Severku sice neznám osobně, viděl jsem ji na přibližně přesně jediné fotce (s prostějankem). Jedinej kontak, co spolu máme, je ten, že ji čtu. A stojí to sakra za to. Nejkvalitnější široko daleko. (Ano, toto je reklama!)

