dedicated.
přidáno 15.08.2010
hodnoceno 5
čteno 1426(37)
posláno 0
Schovám se do mikiny,
kterou máš na mě rád,
ohřeju si nedopitej čaj z probdělý noci
a pustím si nějakou hudbu do hlavy..
A budu sedět a poslouchat to ticho,
to ticho po tobě.

Mám ráda,
když mi říkáš,
co máš rád..
/“mám tě rád vedle sebe nahou“/
Ráda mačkám všechny tlačítka na tvejch hodinkách,
pouštím stopky,
stopuju za jak dlouho..

A ve zběsilým tempu letního deště
ujíždím moc rychle,
abys nestačil vyběhnout ze dveří
a ty křičíš.
Něco o nás dvou. Něco o nás třech.

A v tomhle smutným světě si pomáháme nacházet přátele
pomocí sociálních sítí rozházenejch po okolí.

Ale já jsem pořád ta holčička,
co se vzteká a leccos se jí nelíbí.
A pak usne. Tiše.

přidáno 18.08.2010 - 18:57
jenom nebe ví, jak moc jsme každý ve skutečnosti dospělí:)
přidáno 16.08.2010 - 12:03
mrazilo mě ...něco o nás dvou, něco o nás třech ! 1.sloka nic moc.
přidáno 16.08.2010 - 11:52
krásný, moc hezký. Fakt se mi líbí :)
přidáno 15.08.2010 - 20:57
Krásný celek vytvořený z mnoha detailů... :)
přidáno 15.08.2010 - 20:47
Krásná, působivá a v mnohém dospělá báseň! Moc se mi líbí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
za jak dlouho. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : slova.
Předchozí dílo autora : strach těsně nad zemí

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku