nevěřim jí. tý holce v zrcadle
 Lay
 19.07.2010
8
1891 (33)
0
prali se za svoji pravdu,
s každým západem slunce pro ně zemřel další sen.
na dálnicích předjížděli svítání
a věřili, že ten anděl v nich je spasí
.. ale to už je tak dávno.

teď mám jen prázdný ruce a
rozpálený tváře.
polibky na oční víčka chutnají hořce
při usínání v náručí až moc tmavýho nebe.

"odpusť, drahý, že kafe bylo hořký.
že dopis nikdy nedošel až k tobě a
odpusť též, že nejsem kým by sis přál."


uslzený probuzení bez dechu.
neklimatizovaný čekárny, ve kterých si mrtví
ještě stále otevírají dveře a stále
mají naději.

“odpojte mě,
už nechci žít.”

stejně řeknou, že je to jenom hra
a že poezie zemřela v deníku walta whitmana.

jako pokaždé.
 16.04.2013 10:21
je dobrý se vrátit po dlouhý době k něčemu, co se mi líbilo i před tím.
musim říct, že tahle se mi teď líbí ještě víc. chápu jí zase jinak.. je skvělá.
 29.08.2010 17:37
skvelá!
 21.07.2010 00:42
Na prahu dne se koupeme ve svých zrcadlech, i když kolem už jsou dávno střepy... :-) Přeji mnoho pozitivní energie :-)
 20.07.2010 05:37
Pěkné dílo, připomnělo mi to Vláďu Mertu...
 20.07.2010 00:14
jednička.hvězdička.
 20.07.2010 00:04
V pohodě.
 19.07.2010 21:43
Wau.
 19.07.2010 21:06
silné a působivé...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.