|
neumim stavit hráze slaný vodě (po dlouhy dobe.. se do toho zase zacinam dostavat)
 08.09.2010 6 1933(22) 0 |
zavřený brány dětství
jeden život rozdělen na dva
(třetí je opomenut
zase)
probrečený noci
bez pomoci
naděje nebo utěšení
plyšový medvídek asi jediný
bez možnosti zacpat si uši
(děkuju ti, plyši)
všechny náruče uzavřeny
každý v tom svém koloběhu
(ztracen v egu)
chci ten svůj
nenarušený
žít od bodu k bodu a
očekávat pořád
něco víc
(a ono nic)
jako nezvaný host
vkráčela nenávist v šatech barvy lásky
a splynula s davem
tak snadno. tak lehce.
pak, když se dostala k jádru
nechala odhalit svou
pravou tvář
(a že nenosí svatozář)
díky bože
za ty nože
v zádech
jako bouřka.
ve špatném čase na špatném místě
nebezpečná
pálí
tak kam zas jdeš.
zůstaň.
můžem spolu čekat
na zázrak
nebo aspoň
na tramvaj
jeden život rozdělen na dva
(třetí je opomenut
zase)
probrečený noci
bez pomoci
naděje nebo utěšení
plyšový medvídek asi jediný
bez možnosti zacpat si uši
(děkuju ti, plyši)
všechny náruče uzavřeny
každý v tom svém koloběhu
(ztracen v egu)
chci ten svůj
nenarušený
žít od bodu k bodu a
očekávat pořád
něco víc
(a ono nic)
jako nezvaný host
vkráčela nenávist v šatech barvy lásky
a splynula s davem
tak snadno. tak lehce.
pak, když se dostala k jádru
nechala odhalit svou
pravou tvář
(a že nenosí svatozář)
díky bože
za ty nože
v zádech
jako bouřka.
ve špatném čase na špatném místě
nebezpečná
pálí
tak kam zas jdeš.
zůstaň.
můžem spolu čekat
na zázrak
nebo aspoň
na tramvaj
15.05.2023 - 00:24Líbí se mi ten závěr ... Mužem spolu čekat na zázrak nebo aspoň na tramvaj :)
16.02.2011 - 19:14všechny náruče uzavřeny
každý v tom svém koloběhu
(ztracen v egu)
chci ten svůj
nenarušený
tohle! tohle! to je.. uplně ..ach:)
každý v tom svém koloběhu
(ztracen v egu)
chci ten svůj
nenarušený
tohle! tohle! to je.. uplně ..ach:)
09.09.2010 - 19:12diky...
tu cast mam taky rada.. teda nemam.. ale v basni to vsechno zni idylicky, tam je to pekny..
tu cast mam taky rada.. teda nemam.. ale v basni to vsechno zni idylicky, tam je to pekny..
08.09.2010 - 21:27bombová...
"žít od bodu k bodu a
očekávat pořád
něco víc
(a ono nic)
jako nezvaný host
vkráčela nenávist v šatech barvy lásky
a splynula s davem
tak snadno. tak lehce."
...perfektní část :)
"žít od bodu k bodu a
očekávat pořád
něco víc
(a ono nic)
jako nezvaný host
vkráčela nenávist v šatech barvy lásky
a splynula s davem
tak snadno. tak lehce."
...perfektní část :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
v mezičase : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ale nemůžu spát
Předchozí dílo autora : ještě měli (naději)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kritik [13], veselý smutek [12], Terézia Rosinová [5], Nositel Pravdy [3]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
