"Nějak mám v hlavě vymeteno!" řekla a vypadala nějak smutně. Tak jsem ji zkusil potěšit pár veršíky...

"Jsem jiná!" napsala...

eng. prologue for a planned anthology/zine/thingy

Inspirováno tím, co jsem tu v rychlém sledu četl a tak nějak i vlastními probuzenými vzpomínkami...

Ještě jeden pantun vkrátku ukládám si na památku. Stejné kolo, stejná slova, s nimiž hrál jsem si tu znova... *(zvon barva strach tma svět)*

Návrh praktického paradigmatu, pojímajícího realitu (skutečnost) jako soubor tří složek.

Náhodou zaslechlá zmíňka o vlasech do pasu stačila, abych si zaveršoval jako filmový básník Šafránek...

Motivace ostatním :-)

vzpomínání..

Na literu dal jeden i zdejší autor zzlatému úkol složit něco na jím zadaná slova. Zkusil jsem si to taky, i když před pěti lety jsem neměl ještě trénink z veršotepárny. Takže: Dle zadání slov autora Radek.oslov.Šafařík: ptáček, sníh, jaro, sluníčko, krmítko, déšť, zábava, nápad.

{Manu Chao}

včera jsem byla mimo, dneska jsem musela do práce lézt přes plot, venku mrzne a umřel nám učitel. and i didn't nihilistically nail anyone.

Jen takové lehké veršohraní...

protože seriózní umění by se mělo rýmovat, žejo

asi by mě to dlouho nebavilo, ale je to hezká představa.