|
Slabost mám pro tyhle hříčky,
kdy si lehce zahrávám
s city, s verši, se slovíčky,
jistou praxi již v tom mám.
Nechám si to projít hlavou,
přitom lecos pochopím,
někdy oči v slzách plavou,
jindy směji se či sním...
|
Marná je snaha má, já vím,
když jsem již láskou jat,
tisíckrát mohu bláznovstvím
tenhle svůj počin zvát.
Srdce si nedá poroučet,
rozume, už to vzdej,
tam kde se rozvil citu květ,
je odpor zbytečnej.
Ručník svůj nyní střelhbitě
do ringu, prosím, vhoď,
stejně bys skončil na štítě,
pak prchej o závod.
Kde láska sítě rozhodí,
tam místo není již
pro tvoje moudré výplody,
s city je někdy kříž...
když jsem již láskou jat,
tisíckrát mohu bláznovstvím
tenhle svůj počin zvát.
Srdce si nedá poroučet,
rozume, už to vzdej,
tam kde se rozvil citu květ,
je odpor zbytečnej.
Ručník svůj nyní střelhbitě
do ringu, prosím, vhoď,
stejně bys skončil na štítě,
pak prchej o závod.
Kde láska sítě rozhodí,
tam místo není již
pro tvoje moudré výplody,
s city je někdy kříž...