Polo-letní kompostárna

Všechno co cítím
vyliju na kompost
těch divných kompozic
z písmenek ve stádiu
věčného rozkladu
harampádí nitrem pádí
do slov
proslov naruby
náhubek na zuby
jako sociálně-izolační vrstva

jak se to dělá
jen tak existovat
nevěděl by někdo

jaký by bylo
narodit se do stejnýho těla
s jinou duší

jak se asi žije život
když můžeš věřit
že existuje něco jako bezpečí

ano, jsem v pořádku
vše skvěle zvládám
nic se neděje
děkuji za optání

tvrdohlavě dokola zpívám tyhle mantry
a doufám že jednou jim konečně
sama uvěřím