|
|
Kam jsi se poděla
ve svém sebeurčení ?
V proudu řeky tříštěění.
Kam jsi se poděla ?
Voda smývala tvou nahotu.
Zůstávalo ženství,
ta krása chladu,
co proniká do základu
života.
Kam jsi se podéla?
Za masku Pierota,
šachovnici oděvu, pošklebek slov.
Úzkost.
Vtipnost s hořkostí,
přebytky života,
kde tam ?
Jsi lidské tele?
Otázka nezodpovězena,
vím půvabná jsi žena.
ve svém sebeurčení ?
V proudu řeky tříštěění.
Kam jsi se poděla ?
Voda smývala tvou nahotu.
Zůstávalo ženství,
ta krása chladu,
co proniká do základu
života.
Kam jsi se podéla?
Za masku Pierota,
šachovnici oděvu, pošklebek slov.
Úzkost.
Vtipnost s hořkostí,
přebytky života,
kde tam ?
Jsi lidské tele?
Otázka nezodpovězena,
vím půvabná jsi žena.
A kdo jsi ji, že se ptáš? Nebo snad víš líp něž ona, co je pro její cestu nejlepší? Nevěřím ...
Možná ona to ocení, ale kdyby tohle bylo pro mě, tak zuby vycením zuby ... jsem bytostně alergická na všechny samozvané odborníky na to, co bych měla a jak bych měla ...
Možná ona to ocení, ale kdyby tohle bylo pro mě, tak zuby vycením zuby ... jsem bytostně alergická na všechny samozvané odborníky na to, co bych měla a jak bych měla ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kam jsi se poděla : trvalý odkaz
Následující deník autora : Na zahradě
Předchozí deník autora : Poznání
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

