Poznání

Píšete krásně o svém
rozervanén nitru.
V prasklinách vyschlých kalužin.
Vyschlý chroustík dlítu i torza
zralých ostružin.
Slova z Vás čiší plné vzteku.
Leckteré i kým to pohrdá.
Z těch slov je až k breku.

Kamže se hloupost uschová.
Nevnímat jiné city,
byť sobě jen ten správný střed.
Jak šnek vklouznout do ulity,
vědět to,
že jen hořce chutná med.
V prasklině se slova toulaj,
déšt ukryje je hned.
Tím zředí se ten jed.