|
|
aspoň si nemyslím, že jsem dante
nejsi
nepěješ o univerzálnu
nominalisto, sporu o
univerzálie neunikneš
žije li lid stvo
(řený)
z ženy
kořeny své má zloba v bezmoci
a není, není pomoci
bůh nezatratil magdalénu, ač otrokář
nastavil druhou k ráně tvář
a tváře potom rudé (neb dar se neodmítá)
namísto do trezoru ukryl do peřin
hle nad krajinou svítá
dle u svého breviáře
jezdec na plavém koni ráno vítá
iambický pentametr do češtiny převést
ztěží
a úžas, kde že leží
chapmane?
(co nastat má, to nastane)
v darien mlčky na útesu hor
synové beliala nocí a vínem opilí
jak na golgotě slzy ronili
bůh nezatratil magdalenu však
co ona řekla pak?
jdu nocí nestvořenou, tmavou antitezí
v níž vězí tajemství jak v ráně střep
hvězdy mi osvětlují stezku, tep
nebe zrychluje se k ránu
otoč se na opačnou stranu, Martine
Hugo
Labuti!
nejsi
nepěješ o univerzálnu
nominalisto, sporu o
univerzálie neunikneš
žije li lid stvo
(řený)
z ženy
kořeny své má zloba v bezmoci
a není, není pomoci
bůh nezatratil magdalénu, ač otrokář
nastavil druhou k ráně tvář
a tváře potom rudé (neb dar se neodmítá)
namísto do trezoru ukryl do peřin
hle nad krajinou svítá
dle u svého breviáře
jezdec na plavém koni ráno vítá
iambický pentametr do češtiny převést
ztěží
a úžas, kde že leží
chapmane?
(co nastat má, to nastane)
v darien mlčky na útesu hor
synové beliala nocí a vínem opilí
jak na golgotě slzy ronili
bůh nezatratil magdalenu však
co ona řekla pak?
jdu nocí nestvořenou, tmavou antitezí
v níž vězí tajemství jak v ráně střep
hvězdy mi osvětlují stezku, tep
nebe zrychluje se k ránu
otoč se na opačnou stranu, Martine
Hugo
Labuti!
31.03.2017 16:43
Vidím, že máš zase růži v ústech. Hlavně, že ne na doživotí. Občas to chce se trochu uvolnit od pout toho našeho newspeaku. Nejvíc smysl mi tam dávají verše:
"kořeny své má zloba v bezmoci
a není, není pomoci" - Takový pocit jsem už snad mnohokrát měl/a.
"jdu nocí nestvořenou, tmavou antitezí
v níž vězí tajemství jak v ráně střep
hvězdy mi osvětlují stezku, tep
nebe zrychluje se k ránu" - Úplně mi tam nezapadá ten tep. Nebe tepe, jedině když ho sleduješ tak zrychleně, že každý puls odpovídá čtyřiadvaceti hodinám. Jinak jsou jeho změny vždy pomalé a plynulé, zvlášť svítání. Napadá mě myšlenka noci jako antiteze ke dni (což mi zase asociuje první epizodu My Little Pony) a líbí se mi. A tajemství vězící jako v ráně střep si dovedu představit. Osvědčilo se mi buď se toho poznání prozatím vzdát (člověk nemůže poznat všechno a na něco možná ještě dostatečně nedozrál), nebo pokud je důležité, najít někoho, kdo ti ho vytáhne. (Může to být i literární postava.)
Dává ti moje interpretace smysl?
Nejméně smysl mi dává:
"žije li lid stvo
(řený)
z ženy".
"kořeny své má zloba v bezmoci
a není, není pomoci" - Takový pocit jsem už snad mnohokrát měl/a.
"jdu nocí nestvořenou, tmavou antitezí
v níž vězí tajemství jak v ráně střep
hvězdy mi osvětlují stezku, tep
nebe zrychluje se k ránu" - Úplně mi tam nezapadá ten tep. Nebe tepe, jedině když ho sleduješ tak zrychleně, že každý puls odpovídá čtyřiadvaceti hodinám. Jinak jsou jeho změny vždy pomalé a plynulé, zvlášť svítání. Napadá mě myšlenka noci jako antiteze ke dni (což mi zase asociuje první epizodu My Little Pony) a líbí se mi. A tajemství vězící jako v ráně střep si dovedu představit. Osvědčilo se mi buď se toho poznání prozatím vzdát (člověk nemůže poznat všechno a na něco možná ještě dostatečně nedozrál), nebo pokud je důležité, najít někoho, kdo ti ho vytáhne. (Může to být i literární postava.)
Dává ti moje interpretace smysl?
Nejméně smysl mi dává:
"žije li lid stvo
(řený)
z ženy".
31.03.2017 00:36
Super rýmy, jako bych náhodou poznal známého na ulici. Jinak tvoje poezie je pro mě až moc neuzemněná, což je ale kritika mě.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.