|
Ještě jeden pantun vkrátku
ukládám si na památku.
Stejné kolo, stejná slova,
s nimiž hrál jsem si tu znova...
*(zvon barva strach tma svět)*
|
Srdce mé jako zvon zas zní
touha má barvu očí tvých,
je noc a než se rozední,
strach zahání tvůj šťastný smích.
Touha má barvu očí tvých,
se mnou se rázem točí svět,
strach zahání tvůj šťastný smích,
kdesi v tmách voní růže květ.
Se mnou se rázem točí svět,
za chvíli přijde svítání,
kdesi v tmách voní růže květ,
srdce mé jako zvon zas zní…
touha má barvu očí tvých,
je noc a než se rozední,
strach zahání tvůj šťastný smích.
Touha má barvu očí tvých,
se mnou se rázem točí svět,
strach zahání tvůj šťastný smích,
kdesi v tmách voní růže květ.
Se mnou se rázem točí svět,
za chvíli přijde svítání,
kdesi v tmách voní růže květ,
srdce mé jako zvon zas zní…
Srdce mé jako zvon zas zní... : trvalý odkaz
Následující deník autora : Vzpomínka na budoucnost?
Předchozí deník autora : Z kostela zvon již půlnoc ohlašuje...

