|
Pantum z loňské veršotepárny na zadaná slova: zvon barva strach tma svět. Takže vzpomínka rok stará...
 13.11.2016 0 996(0) |
Z kostela zvon již půlnoc ohlašuje,
do barvy smutku tma svět odívá,
na vlně touhy srdce moje pluje,
strach ani faleš se v něm neskrývá.
Do barvy smutku tma svět odívá,
jen moje srdce hoří plamenem,
strach ani faleš se v něm neskrývá,
já čistou lásku dávno nosím v něm.
Jen moje srdce hoří plamenem
a požár vášně duši pohlcuje,
já čistou lásku dávno nosím v něm,
z kostela zvon již půlnoc ohlašuje…
do barvy smutku tma svět odívá,
na vlně touhy srdce moje pluje,
strach ani faleš se v něm neskrývá.
Do barvy smutku tma svět odívá,
jen moje srdce hoří plamenem,
strach ani faleš se v něm neskrývá,
já čistou lásku dávno nosím v něm.
Jen moje srdce hoří plamenem
a požár vášně duši pohlcuje,
já čistou lásku dávno nosím v něm,
z kostela zvon již půlnoc ohlašuje…
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z kostela zvon již půlnoc ohlašuje... : trvalý odkaz
Následující deník autora : Srdce mé jako zvon zas zní...
Předchozí deník autora : I mně pár milých slůvek stačí...
