|
Pár náhodných veršů, co mne napadly, když tak prosívám své pocity a vzpomínky...
|
Z korouhve lásky zbyl jen cár,
pryč je, co dřív jsem miloval,
je jasné již, že pouze lhal
ret Tvůj, co sladce sliboval.
Vím, že vše jednou čeká zmar,
však já věřil jsem, snad doufal dál,
s bláznovstvím svým se potýkal,
aniž bych marný boj ten vzdal.
Sám sebe ptám se: Je to hřích,
když vzdor všemu já rád Tě mám,
ač cit svůj tajně ukrývám
a plytkou samotu jen znám?
Navenek jsem jak klidný mnich,
uvnitř se žárem zalykám,
svou dravou vášeň skryl jsem tam
a marnou touhou umírám...
pryč je, co dřív jsem miloval,
je jasné již, že pouze lhal
ret Tvůj, co sladce sliboval.
Vím, že vše jednou čeká zmar,
však já věřil jsem, snad doufal dál,
s bláznovstvím svým se potýkal,
aniž bych marný boj ten vzdal.
Sám sebe ptám se: Je to hřích,
když vzdor všemu já rád Tě mám,
ač cit svůj tajně ukrývám
a plytkou samotu jen znám?
Navenek jsem jak klidný mnich,
uvnitř se žárem zalykám,
svou dravou vášeň skryl jsem tam
a marnou touhou umírám...
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z korouhve lásky zbyl jen cár... : trvalý odkaz
Následující deník autora : Půlnoční déšť
Předchozí deník autora : Kdo jsem?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Caracol [18], nina [17], Dzany [17], GULI [15], RashaNaamah [14], Jakar [13], Nokturna [10], funebráci [9], utajená [1], baldcock [1], kuballist [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

