|
Netuším, kdo jsem,
odkud jdu, kam kráčím,
podivný zmatek ve svém srdci mám,
tak držím tempo, dokud ještě stačím,
pokud lze, vždy se na svět usmívám...
 01.08.2015 0 1230(3) |
Jsem ten, kdo tančí tu u tyče času,
obnažené srdce staví na odiv,
po pravých citech tajně jen už pasu,
citim, že jsem uvnitř jiný, než-li dřív.
Zklidněn dál světem bezcilně se toulám,
na dlani srdce a v něm touhy květ,
hranice dávných předsudků svých bourám,
věřim, že s pisni na rtech změním svět.
Čas můj pádi jak konik nezkrocený,
hřibě, které chvili nedovede stát,
jen já sám občas stanu v zamyšlení,
odkud jsem vyšel a kam chci se brát...
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kdo jsem? : trvalý odkaz
Následující deník autora : Z korouhve lásky zbyl jen cár...
Předchozí deník autora : Láska kvete v každém věku...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
santana [15], didlushqa.berenika [15], vasikk [9], modromodra [5], Ghúl [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
