|
|
bílá dceruško
seno nosíš
pod ručkou pořezaná
leháme v trávě
když neprší
po hlavě do propasti
s kterou svou částí
v kterým seně
na kterým dešti
bývá smutno
bílým žínkám
ve zlatém ráně
usychá dívka
a pořezaně není jí
málo snad
pořád ještě dýchá
někdo jí říkal
jak a proč
se lidé zabíjí
seno nosíš
pod ručkou pořezaná
leháme v trávě
když neprší
po hlavě do propasti
s kterou svou částí
v kterým seně
na kterým dešti
bývá smutno
bílým žínkám
ve zlatém ráně
usychá dívka
a pořezaně není jí
málo snad
pořád ještě dýchá
někdo jí říkal
jak a proč
se lidé zabíjí
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z marnosti cti : trvalý odkaz
Následující deník autora : Humus Blues
Předchozí deník autora : už není ani čím se vzdát
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
matzas [15], SnakeEyes [13], Vladimír P [12], Vanlis [8]» řekli o sobě
Nikytu řekla o shane :Kdybych měla někdy roztát, bylo by to tehdy, kdy by mi vyznal lásku. Takhle krásné píše básně!;-)

