 09.07.2015 1 1016(3) |
bílá dceruško
seno nosíš
pod ručkou pořezaná
leháme v trávě
když neprší
po hlavě do propasti
s kterou svou částí
v kterým seně
na kterým dešti
bývá smutno
bílým žínkám
ve zlatém ráně
usychá dívka
a pořezaně není jí
málo snad
pořád ještě dýchá
někdo jí říkal
jak a proč
se lidé zabíjí
seno nosíš
pod ručkou pořezaná
leháme v trávě
když neprší
po hlavě do propasti
s kterou svou částí
v kterým seně
na kterým dešti
bývá smutno
bílým žínkám
ve zlatém ráně
usychá dívka
a pořezaně není jí
málo snad
pořád ještě dýchá
někdo jí říkal
jak a proč
se lidé zabíjí
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z marnosti cti : trvalý odkaz
Následující deník autora : Humus Blues
Předchozí deník autora : už není ani čím se vzdát
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Lizzzie řekla o prostějanek :podle mě je to něco jako druh anděla s šibalským srdíčkem:)..ale ona mi pořád nevěří...i když je mi jasný, že jenom chce, abych ji o tom neustále přesvědčovala:):P
