|
{DG307}
 17.06.2015 7 972(7) |
Někde po světě chodí čtyři holky. Nemají spolu moc společného, vlastně se ani navzájem neznají. Jistě je spojuje jen jedna věc - již delší dobu jsem si s nima psal a rád bych je viděl naživo.
Jo a možná ještě jedna věc - všechny jsou zřejmě krásné.
Před jednou jsem byl dokonce varován, snad jako abych se do ní nezamiloval. Ale ono to (naštěstí (většinou )) nejde tak snadno, ona už mi nestačí jen tvář jako Botticeliho anděl...
Nebojte se o mě tak. Žádný zamilovaný básně z toho (aspoň doufám) nebudou.
Já bych si jen rád tu představu, kterou jsen o těch slečnách získal, srovnal s realitou. Rád bych jen zjistil, zda dávají přednost čaji nebo pivu. Nebo třeba jak jsou vysoké, to jde jen překvapivě těžko poznat z fotky. Těch detailů, které jsou vidět jen tváří v tvář, je totiž nepřeberná spousta...
Je to zvláštní stav, poznávat se s někým. Něco jako rozepsaná povídka. Může z toho být cokoliv...
v nedokončených příbězích
cosi zůstává ukryto
ptáci odlétají na ostrovy
ticha
odnašejí tyto přiběhy
na svých
křidlech
v ulicích města padající listí
déšt
tvář jako Botticelliho anděl...
13.07.2015 - 22:35Singularis: Hm, na tom komentáři něco je ... :-) Taky si to myslím. Víceméně :-)
18.06.2015 - 19:40Také doufám, že z toho nebudou už žádné zamilované básně...
Jinak, souhlasím, že poznávat druhé lidi je velice zvláštní stav a je dobré se s druhým člověkem vidět osobně, ale paradoxně spoustu věcí o tom druhém člověk zjistí zase spíš dopisováním, protože při osobním kontaktu víc funguje stud a různé komunikační bariéry; lidé zapomínají, co chtěli říci, a říkají místo toho něco úplně jiného apod. Já si myslím, že někdy lze docela hodně poznat člověka z jeho literární tvorby, zvlášť z prózy a dopisů. Tímto způsobem "znám" např. J. R. R. Tolkiena a Virginii Woolf. Jinak, ještě se mi hodně osvědčilo telefonování, ale to může být moje specifikum, protože vzhled člověka je pro mě dost nepodstatný.
Seznamování se je pro mě velice zajímavé téma, i když se bohužel poněkud častěji seznamuji s filmovými a literárními postavami než s živými lidmi.
Jinak, souhlasím, že poznávat druhé lidi je velice zvláštní stav a je dobré se s druhým člověkem vidět osobně, ale paradoxně spoustu věcí o tom druhém člověk zjistí zase spíš dopisováním, protože při osobním kontaktu víc funguje stud a různé komunikační bariéry; lidé zapomínají, co chtěli říci, a říkají místo toho něco úplně jiného apod. Já si myslím, že někdy lze docela hodně poznat člověka z jeho literární tvorby, zvlášť z prózy a dopisů. Tímto způsobem "znám" např. J. R. R. Tolkiena a Virginii Woolf. Jinak, ještě se mi hodně osvědčilo telefonování, ale to může být moje specifikum, protože vzhled člověka je pro mě dost nepodstatný.
Seznamování se je pro mě velice zajímavé téma, i když se bohužel poněkud častěji seznamuji s filmovými a literárními postavami než s živými lidmi.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tvář jako Botticeliho anděl : trvalý odkaz
Následující deník autora : Obřady za mrtvé
Předchozí deník autora : Měsíc
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Chloé [12]» řekli o sobě
casa.de.locos řekla o mechanická okurka :jeho mimoděk rebelující a hrozně bezprostřední poezie mě prostě baví, i když s pomeranči toho asi moc společného nemá
