|
Ještě na zadaná slova sonet psal jsem další znova...
|
Utápím smutek v čisté whisky,
z rodiny mé jsem zbyl už sám,
kamarád se mnou smáčí pysky,
sluníčko asistuje nám.
Jabloň šíří kouzelnou vůni,
já na dětství teď vzpomínám,
snad najdu zas k životu vůli,
pokud se dřív neuchlastám.
Od jihu vane větřík svěží,
rybník s vlnkami rozpráví
o tom, co na srdci mi leží,
přemýšlím, odkud o tom ví?
Silný mok smysly otupuje
smutek se ukryl do své sluje…
z rodiny mé jsem zbyl už sám,
kamarád se mnou smáčí pysky,
sluníčko asistuje nám.
Jabloň šíří kouzelnou vůni,
já na dětství teď vzpomínám,
snad najdu zas k životu vůli,
pokud se dřív neuchlastám.
Od jihu vane větřík svěží,
rybník s vlnkami rozpráví
o tom, co na srdci mi leží,
přemýšlím, odkud o tom ví?
Silný mok smysly otupuje
smutek se ukryl do své sluje…
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.