|
Té, co je miláčkem mús...
|
Buď mou polární září,
co tajemně se tváří,
nahraď moji auru,
(místo věnce z lauru
já jí nosívám!)...
Básně tvé rád mám,
(tvou něžnou duši tají!),
když hvězdy rozkvétají
na louce Mléčné dráhy,
já pookřeji záhy,
když dílka tvá číst smím
a tiše závidím...
Buď vším, co je ti milo,
ty malá něžná vílo,
dál piš nám pro radost,
my nebudem mít dost,
verše tvé v duši naší
zas něžným kvítkem raší...
!