|
{Traband}
 26.09.2014 6 1804(8) |
Nemám rád první středu v měsíci. Nemám rád plané poplachy. Nic člověka tak neotupí tolik jako třetí planý poplach v tom samém týdnu, ale to už jsem psal jinde.
Třeba u na mém bývalém pracovišti byl planý poplach na každotýdením pořádku. Byla to taky docela hnusná budova, ale to bych vykecal, co nechci.
Možná by tedy bylo spíš dobré se podívat na mechanismus vzniku planého poplachu... Jak vlastně takový požární hlásič pozná, že hoří?
Třeba podle prudké změny teploty. Pálíš. Ale pálí i horký čaj a taky nehoří.
Proto je dobré mít ještě jedno čidlo, třeba na kouř. Doutnáš. Ale doutná například i vonná tyčinka ale nehoří. Nebo alespoň nehoří tak, aby to stálo hasičáku za řeč.
A v tom je ten problém, co je pro jednoho málo je pro druhého už moc. Vyvolat planý poplach je ve skutečnosti neuvěřitelně snadné.
***
A teď si navíc představte, že by ten požární hlásič měl navíc rád oheň. To by teprve bylo planých poplachů! Za každou malinkou jiskřičkou by čekal požár...
Tohle pochopitelně požární hlásiče neumí, ale u lidí je docela běžné. Když něco chtějí vidět, tak to prostě vidí.
***
Ten vysloužilý válečník a dobrák od kosti
Teď nabízí svou sbírku instantních něžností
A z minulosti přízraky mu stojí u dveří
Pálíš, doutnáš, nehoříš
28.09.2014 - 12:10Severak: To je fakt ... Se synchronizací lze pak všechno :-) Každopádně je lepší doutnat než nikdy nehořet ... :-)
28.09.2014 - 10:13Zamila: to záleží na situaci. Někdy chytneš, ani nevíš jak, někdy jen doutnáš a nic z toho není. Každopádně je to lepší synchronizovat..
27.09.2014 - 19:51Ta píseň je plná zajímavých postřehů, které stojí za zamyšlení. Nejvíc mě zaujalo: "Vedeš řeči o svobodě, ale máš kolem sebe mříž". Ono je to logické - o svobodu bude usilovat právě ten, kdo ji nemá. Ten, kdo je svobodný, se svobodou zabývat nebude.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pálíš, doutnáš, nehoříš : trvalý odkaz
Následující deník autora : Tisíc důvodů
Předchozí deník autora : Poletíme II
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
