|  24.02.2014  0  874(3) | 
za městem trochu poprchá
kousek u strachu
kde chodíval sám
si zpívat
pan Tolkien
o ohních Gondolinu
 
Jen já
s tebou splynu
hráčko bez viny
černěmodrá lysko bez křídel
Lítáš tak nějak těžce
jako ježibaba
a ze strašidel
nikdy nic nevyrostlo
a z mostů zas prší
Třeba neskočím
a sám jako strom tam budu stát
kousek u strachu
kde chodíval sám
si zpívat
pan Tolkien
o ohních Gondolinu
Jen já
s tebou splynu
hráčko bez viny
černěmodrá lysko bez křídel
Lítáš tak nějak těžce
jako ježibaba
a ze strašidel
nikdy nic nevyrostlo
a z mostů zas prší
Třeba neskočím
a sám jako strom tam budu stát
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Co když nepřijde? : trvalý odkaz
Následující deník autora : Akordeon
Předchozí deník autora : Stejně nevstaneš
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

 
  
  
  
 