Ještě toho tolik čeká

Ještě mě toho tolik čeká. Tolik plánů a nápadů...

Předně dočíst Mirákl od Škvoreckého. Těžká kniha, nejenom tím, že je to tlustá bichle. Ale v současné době mi ten žánr "politické detektivky" hrozně sedí.

Pak třeba: Dopsal jsem experimentální (vcelku předvánočně depresivní) povídku nazvanou "Život v mezerách". Ta se tu dříve či později objeví.

Pak je zde Neslyšný kočkopes - právě připravuji druhé číslo. Sešlo se několik vydařených povídek od Psanců, které jsem drze oslovil. Nyní se peru s tím, jak své otřesené světonázory zformulovat do nějaké čitelné úvahy. Témat mám navrženo několik, zajímavé je, že se opakují následující otázky:

- co nebo kdo a jak vytváří hodnotu (v ekonomickém slova smyslu)?
- je historie cyklická nebo lineární?

Pak bych rád zopakoval fotografie tzv. Cottigley Faires. Myslím, že jsem přišel na celkem jednoduchý způsob, jak tyto fotografie s pomocí pouze tehdejších prostředků stejně věrohodně zopakovat. Odpověď se jmenuje dokreslovačka (anglicky Matte Painting) a je to jeden z nejstarších filmových triků. Potřebujete na něj skleněnou desku, stojan na kameru a sklo a šikovného malíře. Mimo jiné je to jeden z triků, co se projeví už na filmu v kameře.

Tak jsem se oklikou dostal k dalšímu plánu: Příští rok natočím krátký film. Zatím mám název (a letmý námět) - "Dva muži viděli Lišku". Tento název jsem našel v deníku Andreje Tarkovského jako zvažovaný, bohužel se mi nepodařilo najít, co se za tímto názvem skrývá, ani jak zní v ruském originále.

Pak se dostávám ke dvěma sestrám povídkám. Obě mají celkem divnou kombinaci námětů: Lásku, zločin a vědu.

Povídku jménem "Problém tří těles" netřeba představovat, její ukázky jsem zde publikoval. Dodám jen, že "vědecká" část pojednává o problému využívání fosilních paliv.

Povídku zvanou Vědecká metoda jsem ještě nepředstavil. Tam se láska a věda střetávají mnohem blíže. Vycházím z teorie, že lásku nejde definovat. Kromě toho jim společnost dělají narážky na Mistra a Markétku, zřejmě nejokatější, které jsem zatím napsal.

Problém těhle povídek s láskou je to, že potřebuju nějakou tu inspiraci, aby to bylo "prožité". Sám jsem v současné době bez můzy, takže mi nezbývá než čerpat ze škvír v cizích příbězích. A to trvá děsně pomalu.

Každopádně je toho hodně co na příští rok.

PS: Mimochodem, je třeba zjistit, v kterých státech byla původní třetí cestovní třída (ve vlaku) přejmenována na druhou (po zrušení té první; původní systém měl tři třídy). Wikipedie mi zatím potvrdila Británii. Tohle má určitě nějaký význam, co se týká tzv. "třídního boje" a vůbec vývoje socialismu/komunismu/železniční dopravy. Akorát to zatím nikdo nezkoumal.