Cédečko Pinkfloydů za 19 korun

Byla to chvíle,
přetahovali se o dítě přes barový pult,
zas jsem uvěřil lásce,
máma vyfukovala svou neschopnost
do velkých dvouletých očí,
kamarád jeho táty brečel
a já dojat situací,
dopil jsem náraz, první poslední pivo,
protože jsem nechtěl rozměňovat,
šel jsem radši domů,
rád jsem zmoknul,
protože rád chodím pěšky,
svršky mi suší pan Neviditelno

Jo předtim sem jezdil v autoškole,
horor, pojeb, spojka, dvojka,
dech po zdech,
se plazí, povzdech za vzdech,
nadmutý nadutý nádech,
a tak mu řikám nashle,
pak jsem šel do nejlepšího šopu,
ano, do levných knih,
mapu měli vyprodanou,
tak jsem si koupil PéeFko za 19,
no a teď mi to dává smysl,
až teď,
lepší bejt prázdnej než přehnanej,
šel jsem domů,
jen já, bunda, cédéčko a chuť,
nechtěl jsem rozměňovat,
tak jsem místo do hospody,
zašel do nonstopu,
kde lidi na potopu,
čekaj, máločeho se lekaj,
kde maj všechno napsaný na zdi,
starosti v alkoholu,
na utrženým molu,
utápí,
ale o tom už jsem někde psal,
tomu se nevyhneš,
když uvěříš životu v lásce,
když jsem odcházel, ti dva se ještě hádali

Hurá do Novohradských hor!