přidáno 28.02.2011
komentářů0
čteno522(2)
Je to přesně rok, co jsem tě začala milovat a zároveň nenávidět.
Milovat pro to, jaký jsi a nenávidět za to, jaký nejsi. Milovat pro Tvůj nadhled a úsměv, který rozdáváš všude kolem sebe.Pro to, jak mě rozesměješ, když se nafouknu jak balónek a není se mnou k hnutí...Ale nenávidim ty Tvoje odpovědi, kterýma mě uzemníš pokaždé, když potřebuju slyšet, že se mnou počítaš. Že jsem holka, s kterou bys chtěl být. Možná jsem pro Tebe až příliž mladá, možná až příliž naivní a zjevně zasněná do svých vzdušných zámků poezie, z kterých se tak těžce uniká.Ale i třicátníci přeci potřebují vášeň a cítit, že je někdo s ním. Nevěřím, že jsi natolik pasivní, že nepotřebuješ někdy obejmout, nevěřím, že Tvůj postoj ke vztahu je natolik strohý, abys nebyl schopen vyznat lásku bez Tvých věčných poučných vět, znejících jak z úst mého otce. Ale dobrá, přiznávám se, možná že romantik jsem, možná že toužím, jako každá druhá holka o filmovej scénář, kde dva bojují společně proti všemu a všem, jenom za tu svoji lásku.Ale Ty jsi až moc velký realista,na to, abys bojoval.Máš svůj den naplánovaný přesně tak, jak chceš a já se tam mnohdy nevejdu.Kdybych alespoň měla pocit, že je to o sexu, nebo třeba o tom, aby Ti druzí záviděli, že jsi sbalil místní buchtu..ale ne, ba naopak.Tohle jsou asi poslední důvody, proč se mnou jsi...Asi nemáš sny a nedochází Ti, kdy je na místě říct, mám tě rád.Je to zvláštní...Ačkoliv mám milion důvodů, proč tě opustit, pořád mám jeden jediný, proč s tebou zůstat, důvod, který všechny ostatní pochybnosti potlačuje do nepodstatný záložky v deníku, nad který bych se neměla pozastavovat...Tak proč se z toho bodu pořád nějak nemůžu hnout...proč mi nekoupíš alespoň kytku, pro pocit, že na mě myslíš...Proč? Protože TY NECHCEŠ a nevymyslels to SÁM...

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
28.2.2011 : trvalý odkaz


Předchozí zápisek autora : První intermezzo 4.část povídkového deníku

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
prokešová [10], Vojta11331 [3], More Čapek [6]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku