Jsem

Jsem jako motýl, zmírající v ranním chladnu
(já, co nenávidím motýly),
jsem jako stéblo trávy tam v parku
pošlapaná gládami jedné hnědovlasé slečny,
jsem jako růžová svíčka zvolna zmírající na mém stole
(znásilňovaná ohnivým plamenem).
    Čeakám na východ mrtvého slunce,
na starý-nový den,
    Myšlenky mi prchají v tónech jejího hlasu, v teskné melodii melancholie
    Celý svět je tam, za tím prohnilým oknem,
chci mít 16 a 3x míň problémů
        Závidím
    Chci vrátit čas (svět se mne netýká - mám svůj vlastní) a smazat vzpomínky.
    Chci být malá, malá, malá!!!