|
už ani nevím, proč jsem to psala a jak to mělo pokračovat...
 06.07.2009 0 1221(4) |
Ve vypůjčeném šátku schovám kus sebe,
hvězdy se mi smějí z nebe a v polích pláče smích.
Nejsem to já, kdo zírá mi do tváře
a s tužkou v ruce na popsaném papíře
rozum náhle ztich.
Jsem zase sama, žena stíny rozežraná
s hlavou v oblacích.
hvězdy se mi smějí z nebe a v polích pláče smích.
Nejsem to já, kdo zírá mi do tváře
a s tužkou v ruce na popsaném papíře
rozum náhle ztich.
Jsem zase sama, žena stíny rozežraná
s hlavou v oblacích.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tak prý 20.května : trvalý odkaz
Následující deník autora : Tragikomické
Předchozí deník autora : Jsem
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Caracol [18], nina [17], Dzany [17], GULI [15], RashaNaamah [14], Jakar [13], Nokturna [10], funebráci [9], utajená [1], baldcock [1], kuballist [1]» řekli o sobě
Severka řekla o black.heart :Má srdce, ve kterém kvetou černé kopretiny....omamně voní, zůstává svá...moc si vážím našeho přátelství květinko ;)
