Kalich

Napij se z mého kalichu lidskosti.
I hořkost je tam přívlastkem.
Slzy duše dávají mu svou pachuť
,pláče nad marnivosti vládců.
Napij se žízeň nezahání
Jen sny oživnou
jak plamen dávno pohaslé svíce.

V chrámu už jen holé zdi
a oni chtějí více.

Napij se z mého kalichu lidskosti .
Tam i chuť krve z hlubokých ran.
Já snad jsem lidskou bytostí.
Proč , jsem byl na ten svět zván.

Napij se a dojdeš poznaní
Nebo , vylij jej na zbídačenou zem.
V něm poznání smutků litosti i láska .
Vyroste samý pelyněk a blín.
Nebo se vše začne zelenat.
To naděje , ač mrtev jsem
Musím já znovu vstát.