|
Mléčnou noc za rozbřesku rozpustí až naše nejbližší hvězda. Z vrcholků Beskyd to pak často vypadá, jako by někdo do kraje vypustil tekutý dusík, když se z mlhy stávají mraky a ty se potom rozpouštějí v modrou oblohu.
|
Mysleli jsme si, že nás nikdo nevidí.
Omyl. Sledovala nás padlá rosa.
Ještě před východem Slunce se mi zdálo,
že v zahradě slyším kvésti jasmín
- takové bylo ticho - napínavé, dychtivé.
Pak z ilustrace na čínské váze
vyšel démon jižních větrů,
otevřel knihu a já se vznesla,
abych z vrcholků bílých mraků
spatřila, jak vychází na nebesa
dvě rudě planoucí Slunce.
Vše, co jsem skryla ve své dlani,
bylo odhaleno. Vše. A já se
rozplynula v extázi.
Omyl. Sledovala nás padlá rosa.
Ještě před východem Slunce se mi zdálo,
že v zahradě slyším kvésti jasmín
- takové bylo ticho - napínavé, dychtivé.
Pak z ilustrace na čínské váze
vyšel démon jižních větrů,
otevřel knihu a já se vznesla,
abych z vrcholků bílých mraků
spatřila, jak vychází na nebesa
dvě rudě planoucí Slunce.
Vše, co jsem skryla ve své dlani,
bylo odhaleno. Vše. A já se
rozplynula v extázi.
22.05.2010 - 01:08
tipnul bych si puera, akorát mě trochu mate "já se vznesla"...jinak určitě zajímavé, takové trochu syrové, nevím jestli by nepomohlo to trošku dopilovat...líbí se mi démon z ilustrace na čínské váze
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.