

Vřetanko osudu.
Kdopak splétá jej.
Starce poušťí
sednou mládí.
Pryč je beznaděj.
Pokut že mládi vňímá.
Že i ten
bude jeho čas.
Deně se rozednívá.
Deňně tichne kohouta hlas.
Kdopak splétá jej.
Starce poušťí
sednou mládí.
Pryč je beznaděj.
Pokut že mládi vňímá.
Že i ten
bude jeho čas.
Deně se rozednívá.
Deňně tichne kohouta hlas.


Uz první řadek me nadzvednul,a taky to tak pokračuje až do...


Á konečně zas něco, co vyčnívá. Líbí se mi to. Hlavně když tak čtu a hledám co možná netradiční tvarové formy u básniček, tady je zas něco tak nějak á la Majakovskij. Proč tě napadlo některé řádky odsadit?


snake_01 : kapy, kap, je tu velký mrak. Mráčky mám ráda. Děkuji.


zaseja : dobře si to poskládal, pospíchání je stres. Děkuji.


Kde časy jsou ?
Nemanické rande,kolik už let.
Český les s vůní rašeliništ tam někde dva.
Jen ta padající hvězda nikde.
Nemanické rande,kolik už let.
Český les s vůní rašeliništ tam někde dva.
Jen ta padající hvězda nikde.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
LGKM [14], domkal [12], LoveisHawke&Anders [8], Sebastián Wortys [7], Renka [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?