Moc dlouhý, nedočteno, promiň.

vrrr-báseň - to budu používat. Tak vzniká nová terminologie. Vrrr-poem, vrrrr-poetry, vrrrr-Gedicht, vrrrr-poéme. Vznikne nový subobor vrrr-poetika.

Kolik ti ty tabákové koncerny platí? Dneska si říkám, jestli píšeš radši o lásce nebo o kouření. Ale připouštím, že jsem zaujatý (jako nekuřák... teda dýmku nepočítám) a první, co jsem dneska viděl, když jsem si zapl PC byla fotka Curta Cobaina s cígem v koutku. Jinak teda k dílu: ano, je to střízlivé a noční a tak jako s důrazy na ta správná slova (důraz může být i věnování celého jednoho řádku, že).

Moje sny vylézají z hrobu. Něco se otevře. Výborná :)

Moc pěkné a Španělština je krásná jen ji nerozumím.Stoji však zato si ji poslechnout.

Psavec: Díky moc,ten pohled na letícího jeřába byl úžasnej

Dost dobrý!!!

Až odmotáš poslední kousek bude líp.

Moc hezká.

Do dýmu šalvěje, pěkné.

Fénix. Ten se má.

Psavec: Díky

Morfeus: Děkuji moc.

gajda: Taková je od dětství moje reakce na trauma. Možná je to jen pud sebezáchovy, většinou se to přelévá z jedné krajnější polohy do opačné, pořád dokola.

Jsi větší optimista než já, víš to?

gajda: Možná… náhodou, takový komentáře mám nejradši. Zajímavá úvaha, kde až v její druhé polovině člověk pochopí, proč je postavená tak jak je a kam tím celým míří. A za to dík. Hlavně za to znovuobjevení. Poušť je krásná právě tím, že nekde skrývá studnu. A temnota obzor v pastelových barvách.

Posmutnělá.

Trochublázen: Bylo, prošlo to a odešlo/odchází. Člověk tomu musí dovolit, aby to proudilo ven a někde se to nezaseklo. Díky, že ses stavil, u této i mých dalších básní.

snad není tak zle

Lpět na spravedlnosti je ošidné. Ježíš chodil Judskem a kam ukázal, tam kvetla nespravedlnost. Taková ta pohanská a hebrejská. Nový člověk, který se zrodil z krvavé krutosti francouzské revoluce a kterou zakalil Nietzsche ve svém náhledu na svět a jeho nelogičnost, ten se vydal za spravedlností a humanitu nenalezl. Naopak vykoupal se v ještě krvavějších lázních. A dnešní generace se třesou před branami apokalypsy strachy, věří v moderní lásku gayů a leseb a v pohodlí bez konce a spravedlnost a svobodu pro všechny, zatímco si píšeme básničky o lásce a nechce se nám číst o zoufalství a temnotě ukryté v hlubinách lidských srdcí. Možná se tvoje duše nerozpouští do ztracena, ale do znouobjevena. Možná je poselství tvé básně uvězněno za neproniknutelným horizontem událostí temnoty lidských srdcí a my jeho hlubinu nikdy plně neprocítíme, můžeme si ji spočítat, ale ne procítit, protože není naše.

A možná bych neměl psát komentáře po třetí sklenici portského.