Carlosek: moc se mi líbí tvé vysvětlení a představa prázdného a vysněného nebo ztraceného tílka někde hluboko v nás, v naší duši - ... mě se to líbí, a možná bych to naopak ještě zkrátila, na báseň - ale to je jen můj pocit... rozhodně bych nikomu neradila, jak a co má dělat...
Carlosek: Teď píšu čistě technicky (jinak se mi opravdu líbí, jak je to napsaný). Ona povídka už sama o sobě vyžaduje nějaký příběh, klidně jen na pozadí, naznačený jen několika větami, ale měl by tam být, na popisu pocitů to jde postavit, ale mělo by tam, být nějaké rozuzlení, něco co čtenáři vysvětlí co a jak, prostě dějová křivka. U povídky si s popisem pocitů nevystačíš, ač to může být ústřední téma, které zabírá většinu obsahu. A i s naznačeným příběhem jde zachovat tajemství a naopak ještě čtenáře nabudit k dalšímu přemýšlení, může ho to védst k tomu, aby četl znovu, aby snil, aby nad tím hluboce přemýšlel. To je ta krása literární práce, je to v podstatě způsob manipulace, dostrkat čtenáře kam chceš ty a konec je jedna z nejdůležitějších částí prózy, protže na konci záleží, jaký pocit si z celé povídky/románu čtenář odnese, co si zapamatuje. A tady... mi vyzněl do ztracena aniž bych se něco dozvěděla a je to škoda :-)
A jak píšeš že je to ze života, ano to je správné a je to super, taky hodně čerpám z toho co jsem kde viděla, prožila, z každodennosti, ale s tím si nevystačím. Pokud píšu i jen povídku, obvykle to musím zabalit do nějaké fikce, aby to mělo smysl a čtenáři se vyplatilo to číst :-)
Neber to, že se tě snažím nějak shazovat, nebo cokoliv. Když už píšu takvý sloh, píšu ho vždycky proto, že cítím potenciál, který zústal nevyužit a využit by být mohl. Pokud tam potenciál není, neplýtvám slovy :-)
Psaní zdar :-)
A jak píšeš že je to ze života, ano to je správné a je to super, taky hodně čerpám z toho co jsem kde viděla, prožila, z každodennosti, ale s tím si nevystačím. Pokud píšu i jen povídku, obvykle to musím zabalit do nějaké fikce, aby to mělo smysl a čtenáři se vyplatilo to číst :-)
Neber to, že se tě snažím nějak shazovat, nebo cokoliv. Když už píšu takvý sloh, píšu ho vždycky proto, že cítím potenciál, který zústal nevyužit a využit by být mohl. Pokud tam potenciál není, neplýtvám slovy :-)
Psaní zdar :-)
vanovaso: to je právě ono. možná má každý někde hluboko v sobě něco jako tílko, ke kterému chybí osoba, která ...
Hezké. Ale aspon náznak , kde dotyčná z tílka je,ale takhle si můžeme domýšlet a to je vlastně fajn...
Děkuji všem za názory. Co se týče zařazení, přiznávám, že v případě takovéhoto dílka, si nejsem zcela jist "kam s ním".
Určitě se nejedná o fikci. Vše co píšu, je z mého života. :-)
Určitě se nejedná o fikci. Vše co píšu, je z mého života. :-)
Krásně poklidná a smířená báseň ... A ta svíčka, mm ... pěkné :-)
Krásný závěr, krásná celá báseň ... Skvělá kombinace, taková povětrně živelná, pěkné ... :-)
Jsem hroznej radikálista a i když dost věcí respektuju a taky hledám cestu míru.
Tohle má šťávu! :-D Osobně mě se to líbí.
Tohle má šťávu! :-D Osobně mě se to líbí.
Taková provokativní otázka na konci. :-) Ale správně, provokace na konec povídek patří.
A je to čtivé, takže omlouvám, že to nemá žádná velká písmena. :-)
A je to čtivé, takže omlouvám, že to nemá žádná velká písmena. :-)
jayjay: Nebudu to vnímat ani dobře, ani špatně. Jen tak, jak jsi to řekl. V rámci obojího děkuju.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Diog [6]» řekli o sobě
Máta řekla o Amelie M. :Fascinuje mě její humor a nadhled, do kterého dokáže zabalit životní moudrost a když je potřeba, okořenit ho i špetkou hořkosti. Umí mě rozesmát i rozplakat a to se povede málokomu. Krom toho je nesmírně milá čtenářka a velká podpora. Díky!

