30.12.2014
7
1536 (11)
0
Tak často působím
jak bytost z ledu.
Je to má obrana,
jinak to nedovedu.

Jsem chladná královna,
tichá a tajemná...
V srdci však hudba zní,
málokdy potemní
duhová zář
lásky a naděje.
Má pravá tvář.

Na pohled studená
jak řecká krása,
uvnitř mne vášeň vře,
dítě, co jásá...

Tak pardon,
já za to snad ani nemohu.
Mám prostě Venuši
v Kozorohu :D

 27.07.2022 14:05
Jednoduché verše, celkem fajn, ráda jsem početla.
 27.07.2022 14:00
Dandy: Děkuji, stále mě dost vystihuje...
 27.07.2022 13:44
Moc pěkná.
 01.03.2015 19:06
Jsi prostě jako semafor,
co ramena dvě měl,
tu rudou, tu zas zelenou
nám ukazovat chtěl...

Homole s tváří kamennou,
co skrývá lávy žár,
luna, co tvář mám studenou
i žhavých očí pár...
:-)))
 30.12.2014 21:02
moc hezká :-)
 30.12.2014 10:58
Ledově žhavá, skvělá báseňka.
 30.12.2014 10:12
Krásná, moc se mi líbí...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.