To je docela zásadní myšlenka. Chválím a budu rád, pokud se z toho vyvine celá píseň, nebo třeba i jen úvaha. :-)

Jen bych to neřadil pod básně, ale spíš pod miniatury.

Je to čtivě a pěkně napsané. Líbí se mi, jak se postupně odhaluje situace. Určitě si zaslouží pokračování.

vanovaso: Děkuju moc, to mě těší...

shane: nooo, bylo to myšleno trochu jinak...ale díky, tohle se mi na poezii líbí nejvíce...ta vícebarevnost... :-)

Jiří Turner: Trochu úvaha, trochu poezie...díky moc :-)

Lenča: Děkuju moc, vážím si toho... :-)

Amelie M.: Oooo...díky :-)

super

Lenča: Něco podobného znám... mnohokrát v průběhu několika let se mi opakoval pořád stejný sen - o člověku, kterého jsem pak asi po deseti letech skutečně potkala.

netuším, zda mi dává smysl.. ale okouzlila mě..

Ailin: Děkuji :)
Jednou se mi zdálo, že jsem byla v davu lidí a zahlédla jsem kohosi, o kom jsem věděla, že ke mně "patří". Věděla jsem, že mi bylo dovoleno ho zahlédnout, vědět, že je, ale nemůžu s ním teď být. A jindy se mi zdálo, že s ním žiju - byl to nepopsatelný pocit jistoty, bezpečí. Byla jsem sama sebou, věděla jsem, že dokážu žít i bez něho, ale právě o tom to bylo...

Krásně vyjádřeno... zvlášť ta druhá sloka mě dostala...

Lenča: Asi jsem tehdy měla nějaké "egyptské" období... asi taky stesk po čemsi z minulosti, a taky po Atonovi :)

Ta je nádherná :) O to víc se mi líbí, že mám slabost pro Egypt.
A proč Tvé slzy míří zrovna do Egypta, smím-li se zeptat?

oslov radek: Díky

shane: Oboje :DDD

Lenča: Už jsem to potřeboval...:-)

Lenča: To já taky, ale ve dvou!:-D
Takže teď vlastně žiju jako hrdina...:-(

líbí maliři

druhá polovina básně se mi líbí.. ta první mi trošku skřípe, co se rytmu týká.. a hodně mi tam nesedí slovo "vyryly".. nicméně, myšlenka, která se táhne básní, mě zaujala..