Docela si umím představit jak někde pod hradem zvaným Loket pokleká trubadúr a pěje Triolet 2b.

hezká,pohodová :-)

Dost destruktivní,pesimistické.

Orionka: to je právě ta lež.. že drtí to, co slíbil.. ale pěkně jsi mi zamotala hlavu :)))

Hmm, líbí se mi to.)

krásná, miluju když po prvním přečtení nevím o co jde a musím hloubat.... viz: Vodopády mahagonu staví metafory
spirály odžitejch realit .... nádhera ;)

ve zkutečnosti vím čí je :-)

Amelie M.: Jo, to celkem dává smysl. Já akorát chápu lež trochu jinak, ne jako pouto, ale jako něco, co se veškerému svazování vymyká, uniká z něj a dělá si, co chce, naprosto svobodně. Jako svazující pouto s jasně vymezenými hranicemi mi připadá spíš pravda. Ale možná je to jen můj pocit, nevím :).

korálek: díky :-)

Orionka: mně to přijde celkem jasné :) okovy jsou vlastně pouta a lhář vymezil hranice svojí "lásky" a tím ji drtí, protože má vlastní pojetí významu toho slova.. nevím, jak to lépe říct.. :))

díky za komentář :))

Líbí se mi, hezky zní.

Moje ta věta není, ty ty, nepokradeš..Jinak pěkná báseň

Zřejmě rychlá myšlenka..Možná ve snářích křičí,já jen vím, že mě sny dost ničí..:-)

líbí se mi - nejvíc závěr

korálek: Orionka: vanovaso: oslov radek: Vyhodit ne, to opravdu nejde, stále se k nim vracím.
Děkuji všem za zastavení.

Vyhodit ne, to opravdu nejde, stále se k nim vracím.
Děkuji všem za zastavení.

Mája S.:Ano, nepsala jsem jenom na nějaká slova, chtěla jsem aby to dávalo smysl. Děkuji za zastavení.

vše super, jen jsem nepochopil ten závěr :-)

milá a pravdivá ))

pěkná ... láska slepá .. :-)