Stin: No, když už to takhle počítáš, nabídnu ti moji verzi: 3-4, 3-2-2. Ale počítání mi s poezií tak nějak nejde dohromady. Jediné, co jsem časem zjistil je, že zní poměrně dost blbě, když se rýmují dvě stejně dlouhá slova. Proto se tomu záměrně vyhýbám. Díky za poučení :-)
Ano, nic náhodou tu není,
ani pláč, ani šťastný smích,
ani vzájemné zrcadlení
v srdcích, když láska sídlí v nich...
:-)
ani pláč, ani šťastný smích,
ani vzájemné zrcadlení
v srdcích, když láska sídlí v nich...
:-)
Sice to na můj vkus trochu postrádá rýmy (až na jeden, dva), ale jinak je to celkem hezké i se zajímavými obrazy. ;-)
DDD: Když čtu „někde až nad hvězdami“ v první strofě, tak je to slabikově rozděleno jako 2-2-3. To „a snad je mezi námi“ se tak sice dá číst taky, ale s divným přerušením v „mezi“. Buď to čtu jako 2-2-2 (s tím, že nedám důraz na to první áčko), nebo 3-2-2.
Zajímavé. Takové obyčejné a přec' se dotkne duše.))
Leslie: Máš pravdu, cítím to s tou hudbou a slovy taky. Pořád jsem si říkal, jestli nemám připsat ještě nějakou další sloku, ale už žádná nepřišla. Asi to tak prostě má být :-)
Stin: Moc děkuju za pochvalu :-) Co konkrétně ti nesedí na rytmice té závorky? Nemůžu na to přijít.
Daisy Moore: Ignácius J. Reilly: oslov radek: poll: Leslie: slnečnica: Moc děkuju, těší mě, že se líbila :-)

