Nikytu: Děkuji za komentářík :-) jsem ráda, že se líbí a zaujala...
Nevěs hlavu, vždy je nějaká naděje. ;-) A někdy i stačí trochu si poupravit definici toho, v co doufáme. A hned se doufá lépe. ;-)))
Moc krásně jsi to vyjádřila. A obrázek? Výborná volba! :-)
Moc krásně jsi to vyjádřila. A obrázek? Výborná volba! :-)
Děkuji Van za psaní :-) Ono opravdu záleží na úhlu pohledu a já se jí asi nikdy nezbavím ! aspon ne trvale:-D pořád si ji tak nějak hýčkám...
Nemyslím si,že naděje musí zpomalovat, naopak někdy může být jediným motorem ,který nás vyvede ze zdánlivě bezvýchodné situace. Pokud přestaneme věřit,přestaneme se i snažit, přestaneme žít... Naděje je vlastně optimismus ,který nám pomáhá přežít to nejhorší... Přeju ti hodně naděje a optimismu,i kdyby nikdy nepřišlo to,po čem toužíme, alespoň se nám lépe žije ...Je to jako když se na něco těšíme, a to je přece radost... :-)
Lenča: Nejde :-) no jak jsem psala v anonci, někdy ji zaháním , protože zbytečně dává šanci na něco a ona se zase objeví... ale na druhou stranu kdo z nás ví co je zbytečné ? děkuji
Lenča: hustá pravda, co vyšla s řídkou stolicí... doslova :-D
Inspirace je zřejmá dle narážky na G-ffunk a atomový věci... No stejně jako předloha i tohle je poněkud rozumem nesrozumitelné, chtělo by to podávat s nějakou muzikou.
Samuel Rain: pokud si to fakt myslíš, tak díky. Však ta Tvoje Pod kůží se mi dostala doslova pod kůži a pokud nic jiného, tak vyvolala vzpomínky na "mládí" a večer pak překvapený výraz v obličeji mé drahé polovičky. Děkovný dopis od něj však nečekej, zdroj tohoto stimulu jsem si nechala pro sebe :-D
Už aby bylo "údobí přepočtu" nebo ještě lépe "konec druhého údobí". Odpusťte zdánlivě nelogický komentář, ale tento příspěvek mi cosi připomněl.

