To je fuk, Jardo, každopádně díky za návštěvu i koment:-)

To se povedlo!

(Jako vždy, tak jsi i teď v Dávném loučení vystihl jeho podstatu. Jen nevím, jak to děláš.... Nebo vím? Možná vím:-)


Ano!Dvojí tvář....
...... jedna v kléru, jedna v třpytu,
a vzkaz v křoví,
že kdysi...
že byl jsi tu...

... začátek je dobrej ... i když zrovna ta "smrtonosná pleť" mi přijde trochu samoúčelná ... prostředek nic moc ... obzvlášť "bezmezná to změť" ... takhle přece nemluvíš ... konec je docela dobrej ... :-)

škodolibé puzzle
lásku někdy tají ...
(nebo vždycky?)
jak skotačivé kůzle
co ztrácívá se v kraji
bývá osud lidský

... první sloka se mi nelíbí ... druhá dobrá ... jen si nějak moc nerozumíš s rytmem ...

je mnoho barev na paletě
mistra, co stvořil tento svět,
zkus, růžový snad nemine tě
když bleděmodrý uvad květ

Na verše citlivé, přemýšlivé, s jiskrou naděje vzpomínek, které dokáží vytvořit kdykoli živý obraz minulosti a přenést jej snad i do budoucnosti, na takové verše lze odpovědět zase jen verši...

proste vsechno, ano...

Jo no ... a už vůbec nepříjemné je to že on se tenhle příběh tak nějako stal. :-(

Mno ... četl jsem i tu předchozí verzi a ač tato je taky dobrá ... ta předchozí se mi líbila o něco víc. Byla taková záhadnější ale pokud se nepletu tak právě proto jsi to přepsala.
To je asi tak vše co k tomu mohu říct ;-)

krása..
ale.. něco to ve mně posunulo, něco v mém srdci, a to něco zabolelo.. na malinkou chvíli, ale já to přece cítila..

Tahle je hořkosladká, ale krásná...

Moc pěkná...jako vždycky...

Díky moc a moc.:o)

jo, jo.....

jejda :-) to je krásné :-)

proč se vyjadřovat složitě,když to jde říct jednoduše...moc pěkný dílko:)

dokonalost, ve které nacházím sama sebe..
děkuji..

Jééé díky moc, ale já na procenta nehraju.;o) Hlavně, aby se líbila. I když to samozřejmě potěší.

... má něco do sebe ... líbí se mi groTESKNOST ... naopak kročeje příliš šustí papírem ... a ... to si neber nijak osobně ... nějak nemusím slovo lhostejnost ... kdysi jsem chtěl dokonce napsat traktát ... něco jako Obrana lhostejnosti ... ale nakonec zvítězila moje vrozená lenost ... ostatně traktát Lenost matka pokroku jsem taky nenapsal ... a ... já vím ... já vím ... dosť bolo Jardy! ... :-)