

hm.... trosku starsi dilo... to mne zmatlo... tak by mne zajimalo, jak to je ted? :)


Náš srovnán krok, teď zazpívám si
tvé písně akordy mi zní
jak svými přikrýváš mě vlasy
v den, co nebude poslední
tvé písně akordy mi zní
jak svými přikrýváš mě vlasy
v den, co nebude poslední


Já kritiku moc neřeším. Kladná potěší, záporná dokáže zkazit náladu (ale v mém případě maximálně tak na pět minut) a pak už to neřeším. I to, co jsem napsala do deníku už mi je tak nějak volný. Zkrátka, bud si uvědomím, že něco mohlo být líp napsaný a nebo jsem zkrátka zůstala nepochopená... V ani jednom případě nemůžu být nasr..štvaná na celý svět. Buď je to moje chyba, že jsem něco "nenapsala dokonale" (a klidně, ať se mi to nedaří dál, stejně nejsem typ člověka, který by se uměl zavděčit všem lidem, co jsou na dohled) a nebo se ostatní dostatečně nenamáhali mně pochopit (či mají delší vedení)a to není můj problém...
Taky píšu tak jak píšu a jelikož nestuduju teorii literatury a pravidla, jak psát dokonalé básně, tak prostě nemůžu psát jen samá veledíla. Ale to mně je jedno, není to můj nejvyšší cíl. Tím nejvyšším cílem u mně je, pomoct své duši, vypsat se z pocitů, co se ve mně hromadí.
Taky píšu tak jak píšu a jelikož nestuduju teorii literatury a pravidla, jak psát dokonalé básně, tak prostě nemůžu psát jen samá veledíla. Ale to mně je jedno, není to můj nejvyšší cíl. Tím nejvyšším cílem u mně je, pomoct své duši, vypsat se z pocitů, co se ve mně hromadí.


0%
.
.
.
Přesně na tolik procent jsem přesvědčená o tom, že naše díla jsou lepší:-DDD
Zajímabvá otázka, která je hodna filozofické úvahy. Znamená víc to, jak píšeme, nebo to, o čem píšeme? A kdo může soudit, co ne nejlepší, když každý má svou vlastní pravdu a ta je jen relativní. Asi by se dalo říct, že správně je to, na čem se shodne většina, ale i ta se může plést... Navíc, absolutní pravda neexistje. No, moc kecám zase:-D To bude nejspíš tou pozdní hodinou...
.
.
.
Přesně na tolik procent jsem přesvědčená o tom, že naše díla jsou lepší:-DDD
Zajímabvá otázka, která je hodna filozofické úvahy. Znamená víc to, jak píšeme, nebo to, o čem píšeme? A kdo může soudit, co ne nejlepší, když každý má svou vlastní pravdu a ta je jen relativní. Asi by se dalo říct, že správně je to, na čem se shodne většina, ale i ta se může plést... Navíc, absolutní pravda neexistje. No, moc kecám zase:-D To bude nejspíš tou pozdní hodinou...


Copak asi skrývají ty tečky...?
NO, já nevím, číst mezi řádky bych ještě snad zvládla, ale mezi tečkama, to už asi ne:-)
Jinak docela pěkná oddechovka.
NO, já nevím, číst mezi řádky bych ještě snad zvládla, ale mezi tečkama, to už asi ne:-)
Jinak docela pěkná oddechovka.


hezká, i ta úprava se mi líbí, takovýhle originálních úprav tu moc není,.


:-D Dříve se i prodávali jako prostředek na hubnutí a prý s garancí, že jsou zdravotně nezávadné...
No, já si radši půjdu zaběhat:-D
No, já si radši půjdu zaběhat:-D


Původně jsem ti chtěla napsat nějaký hrozně chytrý komentář, ze kterého by vyplynulo, že s tebou souhlasím. Pak jsem se zamyslela a rozhodla jsem se, že ti napíšu krátký komentář o tom, že s tebou...souhlasím. :-)


Sakra, kam se schovám... :o)
Kdybych žila ve Francii, volila bych Malevil, ale že jsem tady... :-D Super báseň
Kdybych žila ve Francii, volila bych Malevil, ale že jsem tady... :-D Super báseň


prostě jen na světě být rád - moc pěkné


Až tvoje milenka či choť
potichu vpluje do přístavu
hrdá jak bitevní je loď
pokus se zase ztratit hlavu !!!
potichu vpluje do přístavu
hrdá jak bitevní je loď
pokus se zase ztratit hlavu !!!


Život nám přidal do pohlavků
pozdě ho prosit vrátit čas
"nechytneš vola za ohlávku
neudržíš ho za ocas" (přísloví)
.... ale ve vzpomínkách je sakra zachycený
pozdě ho prosit vrátit čas
"nechytneš vola za ohlávku
neudržíš ho za ocas" (přísloví)
.... ale ve vzpomínkách je sakra zachycený


Kdybych se básním nesvěřila
přestaly by mne barvy hřát
a zůstala bych černobílá,
kyselá, hořká akorát
.... i smutnění má svoje místo, však to znáš a dobře.
přestaly by mne barvy hřát
a zůstala bych černobílá,
kyselá, hořká akorát
.... i smutnění má svoje místo, však to znáš a dobře.


Večer jsme vedli křehké řeči,
nikdy mi nebývalo líp
byl jsi můj stín, co u mne klečí
a mne jsi zvedl na Olymp !
..... takové potěšení by se mi líbilo. Bez chmur a starostí.
nikdy mi nebývalo líp
byl jsi můj stín, co u mne klečí
a mne jsi zvedl na Olymp !
..... takové potěšení by se mi líbilo. Bez chmur a starostí.


Co říci básníku?
Co řek by každý jiný:
kdo čítá klasiku
nepíše blboviny.
.... umíš, už jen za tvé výkony si zasloužíš pochvalu.
Co řek by každý jiný:
kdo čítá klasiku
nepíše blboviny.
.... umíš, už jen za tvé výkony si zasloužíš pochvalu.


V neklidném lůžku můry víří
i mne milují netopýři.
....obvykle o lásce moc nepíšu, nemám komu. Ale to se dá napravit virtuální
citotvorbou.
i mne milují netopýři.
....obvykle o lásce moc nepíšu, nemám komu. Ale to se dá napravit virtuální
citotvorbou.


Hledám, když ráno probouzím se,
jsi-li tu se mnou,
jediný,
jak břečťan po okenní římse
dlaněmi pátrá skuliny.
....taky to umím, ale ne tak jako ty !!!
jsi-li tu se mnou,
jediný,
jak břečťan po okenní římse
dlaněmi pátrá skuliny.
....taky to umím, ale ne tak jako ty !!!