Je taková milá...ten závěr je moc pěknej...:)
je to tak jak píšeš...člověk má své chvilky a "chvilky"...*

Je mi blízká....:)

atmosféru i obraznost to má správně dekadentní...:)
ale je to takové kostrbaté...v některých místech to působí nepřirozeně...

to zavání matematikou a fyzikou...a jinými nesmysli...:)
kdyby mi tohle někdo napsal...tak taky nejdu, protože vlastně neříká, čeho se bát...a to mnohdy člověka děsí víc...než konkrétno...
těžko se v té básni dýchá...možná pro tu složitost a cizí slova...nalepená na sebe...
ale ten konec...ten ji zase vyzdvihuje víš...:) *

nebo pomíjivé.. to je podobny

časy se mění.. a vše je nestálé

ta prostřední se mi líbí :)

Mně se také líbí... je kouzelná !

I ve slovech jsou často tóny,
když se jim tiše naslouchá,
v těch tvých já slyším znít i zvony,
jich zvuk se srdcem rozléhá....
--------------------------------------------
Taky bych ráda někdy chytla radio Blaník!
+ úchvatný obrázek!!!!

ano..asi máš pravdu, někdy se nevyplatí hledat odpovědi..někdy je nejlepčí přijímat otázky jako části pravd, které pomalu na světě objevujeme:)

přeji nám v tom všem moc štěstí:)...všem

mám pocit, že v té básni pomalu ulétám...je...krásná...

Roman: Mockrát děkuju, i když ode mě je to vyjímečně téměř bez veršů...

Je to krásné jak vy dva umíte básnit!

Líbí se mi, akorát nevím jestli ve třetí větě od shora má být krá-krá (srovnání s vránou) , či došlo k překlepu.

proud slzí již odnes smutku pěnu
a úsměv ať dá očím drahokam,
rád ohlédnu se, počkám na ozvěnu
na šepot, který značí "procítám"

a když to budem mít na háku, tak nám všichni můžou pěkně po.... poděkovat :D

:) moc pěkná básnička Slunečnice...:)
každej to má nastevený trochu jinak...zrovna tu jde jen o prostičkou pravdu...ta je geniální ve své podstatě...a pár lidem dovede pěkně rozhoupat mozkové závity...až se z ní nakonec snaží vykroutit jak jen to jde...a pak se najednou objeví tisíce dalších otazníků....a dalších lží a polopravd...až se do toho člověk zamotá...sám sebe uvězní...

Nic moc mi to neříká, ale myslím, že místo skvétá si myslel vzkvétá...

Taková drsná, z prvu možná až moc. První strofa mi moc nesedla, ale budiž. Jen snad škoda toho konce. Báseň jako taková je pěkná, ale na konci je to zase jedna z mnoha básní o zhrzené lásce. Kdyby z toho vypadla trochu silnější a emotivnější pointa, tak by to bylo ještě lepší... ale neříkám, že takhle je to špatné...

díky za kritiku :-) je pravda, že se občas opakuju..což je asi to navíc