|
záříš na mé obloze
 03.11.2008 5 1566(18) 0 |
Žízním po tvých rtech
jak cestovatel na poušti
Když v písku se plazí
a síly ho opouští
Miluji stín tvých řas
když slunce pálí
Tvou chladivou ruku
ledový obklad z dáli
Miluji jistotu tvé náruče
tu chvíli bezpečí
Má slova lásky
tě snad přesvědčí
03.11.2008 - 09:17I když tady dnes není napsán autor, poznala jsme tě:-)))))
Tvůj rukopis je čitelný, a tvé verše jsou krásné ..jako vždy.....
Tvůj rukopis je čitelný, a tvé verše jsou krásné ..jako vždy.....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsi mé slunce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : HODNĚ LÁSKY V ZATRACENĚ MALÉM PROSTORU
Předchozí dílo autora : Prostě jsi
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
cambry» narozeniny
wonderful [13], NikolletkaDeer [11], petsyk [7], Honiik [8], Rächer [8], Rainbow [6], Camila [5], PetraJelinkova [5], Vysoký dloouhán [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
