moc zajímavá báseň,syrově lidská,skutečně dobrej výkřik osamělosti...
slzy hořkosladký touhy a prázdno protékající mezi prsty se mi líbí =) má to hloubku...i když to obsahuje hodně klišé =)
děkuju =) já mít retro děsně ráda...a věšení višní za ucho na mě tak působí =)
Co je na to napsat ... závěr této kapitoly to vystihl naprosto přesně
Jak se to tak stane, že se ti jediná noc vryje do paměti, zároveň zestárneš, zmoudříš, a tak se ti pomalu začne měnit život?
Když se Ti podaří zmoudřet a vzít si z toho, co můžeš dobrýho, pak je to báječný ... a vlastní prožitek je nepřenositelnej ... nejvíc bolej, ale taky nejvíc daj ... když ryješ pusou zem a polykáš bahno ... pak si uvědomíš, safra, tyhle sra.ky nechci ... a zvedneš se a máš-li dost síly, jdeš dál ....
Náročnej díl ... tak jsem zvědavá, jestli zítra trošku odlehčíš ;-)
Jak se to tak stane, že se ti jediná noc vryje do paměti, zároveň zestárneš, zmoudříš, a tak se ti pomalu začne měnit život?
Když se Ti podaří zmoudřet a vzít si z toho, co můžeš dobrýho, pak je to báječný ... a vlastní prožitek je nepřenositelnej ... nejvíc bolej, ale taky nejvíc daj ... když ryješ pusou zem a polykáš bahno ... pak si uvědomíš, safra, tyhle sra.ky nechci ... a zvedneš se a máš-li dost síly, jdeš dál ....
Náročnej díl ... tak jsem zvědavá, jestli zítra trošku odlehčíš ;-)
všechny jsou úžasny...ale nejvíc mě dostal závěr tý páty..."nerecykluje se" (pravda pravdoucí)
pěkně napsáno,co mě ale zaujalo je sloka s třešněmi, které "působí děsně retro"
andílku z kalendáře mi taky moc tady nesedí, ale jinak se mi to líbí :)

