Teda Tami, Ty zasejc napínááááááš :-D Tak copak "panáček" vymyslel? Že by se nechal zavřít? To by teda byl trochu více než smutnej konec příběhu a hlavně nerozumnej ... :-( Tak jsem nedočkavá dalšího pokračování ...

asi máš pravdu :-) já to nepočítám ,-)

moc zajímavá báseň,syrově lidská,skutečně dobrej výkřik osamělosti...

dost dobrý

Taky si to jdu pustit:-)

Děkuji Milane!!!

ta se mi líbí. má atmosféru

slzy hořkosladký touhy a prázdno protékající mezi prsty se mi líbí =) má to hloubku...i když to obsahuje hodně klišé =)

děkuju =) já mít retro děsně ráda...a věšení višní za ucho na mě tak působí =)

Co je na to napsat ... závěr této kapitoly to vystihl naprosto přesně

Jak se to tak stane, že se ti jediná noc vryje do paměti, zároveň zestárneš, zmoudříš, a tak se ti pomalu začne měnit život?

Když se Ti podaří zmoudřet a vzít si z toho, co můžeš dobrýho, pak je to báječný ... a vlastní prožitek je nepřenositelnej ... nejvíc bolej, ale taky nejvíc daj ... když ryješ pusou zem a polykáš bahno ... pak si uvědomíš, safra, tyhle sra.ky nechci ... a zvedneš se a máš-li dost síly, jdeš dál ....

Náročnej díl ... tak jsem zvědavá, jestli zítra trošku odlehčíš ;-)

Moc se mi líbí, opravdu povedené, má to svou sílu!

příjemně napsaný .... s jemným napětím ...

všechny jsou úžasny...ale nejvíc mě dostal závěr tý páty..."nerecykluje se" (pravda pravdoucí)

expresivní....jen s tím ven...líbí

sice nejsem fanda rýmů,ale tohle se povedlo

pěkně napsáno,co mě ale zaujalo je sloka s třešněmi, které "působí děsně retro"

no jo :)

...jo

líbí se mi!

andílku z kalendáře mi taky moc tady nesedí, ale jinak se mi to líbí :)