16.05.2012 - 19:43
17(5.)
smutkům sluší krása v podobě tvých básniček... nedosněný sny!
16.05.2012 - 19:39
6(2.)
no jestli ujídaj hrách, tak se není čemu divit.
:-))
nemohu znát druhého,
když nevím nic o sobě
....
:-))
nemohu znát druhého,
když nevím nic o sobě
....
16.05.2012 - 19:18
3(2.)
(myslím, že se tak jmenuje a snad se nepletu) Arona máš jak vidím rád a určitě i on tebe ;) Je to perfektní pes a pro tebe ještě lepší přítel ;)
16.05.2012 - 18:36
13(11.)
Makyna: Díky!
Že by za to mohly ty vábničky vnad v čerň smutku zahalené?
Uznávám, to se mi povedlo...Teď uvažuji, jak použít v básni, že mne nějaká vnadná žena vystavila 3. stupni tortury svých půvabů...A ještě mám v zásobě i pár dalších originálních a neotřelých nápadů a čekám, až to uzraje!;o)))
Že by za to mohly ty vábničky vnad v čerň smutku zahalené?
Uznávám, to se mi povedlo...Teď uvažuji, jak použít v básni, že mne nějaká vnadná žena vystavila 3. stupni tortury svých půvabů...A ještě mám v zásobě i pár dalších originálních a neotřelých nápadů a čekám, až to uzraje!;o)))
16.05.2012 - 18:11
3(1.)
myslím že jsi udělal moc dobře že jsi ji sem dal je moc hezka ..
16.05.2012 - 17:16
6(4.)
To mi poraď, co mám jíst a pít, aby můj mozek vytvářel v hlavě podobný svět jako ten tvůj?
16.05.2012 - 16:10
17(2.)
Ačkoli jsou čtyři, tak se mi zdá, že spím a sním.
16.05.2012 - 16:03
6(2.)
Já už bych tam právě moc "perzonifikací a přídavných jmen" necpala, bohaté je to dost.
16.05.2012 - 15:14
8(8.)
taron: moc hezky jsi to napsala, je štěstí a radost mít takové přátelé, kamarády, kteří ruce nabídnou :) už jen ta snaha..kdesi jsem četla že nemáme nikomu říkat své problémy, protože 20% lidí je to jedno a 80% lidí jsou rádi, že je máme..zaujalo mě to, ale nesouhlasím s tím...vždy má člověk nějakého blízkého, i tady na psancich sdílíme duše :)
16.05.2012 - 15:07
8(7.)
Yana: tak to mě moc těší, děkuji ti:-) čeká nás ještě mnoho děl :-)
16.05.2012 - 14:51
17(1.)
střípky nedosněných snů a nesplněných přání.... nadchla, jako vždy
16.05.2012 - 14:01
5(3.)
já si zas vybavila jiný pocit... jako že když něco moc moc chceme, můžeme to tím svým chtěním zničit.