Čar tolik kříží mi dlaně v chaotickém tanci,
archy kůže popsané zapomenutými příběhy,
do podvědomí vryté obrazy všech životů,
v nichž jsem tebou nalezena znovu umírala.
Zelená hora, kam noha nikdy nevkročila,
ve chvíli rozpoznání znovu zapomenuta,
ztracena v lese vzpomínek, což těžko uvěřit,
když stromy jediné já v srdci nezaměním.
Ruce, co přežily mnoho již dotyků, hladily,
tvořily i zabíjely. Vyhaslé sopky s půdou
úrodnou na prozření stále čekají. V tomto
čase ještě neprocitly, jistotu svou nenalezly.
archy kůže popsané zapomenutými příběhy,
do podvědomí vryté obrazy všech životů,
v nichž jsem tebou nalezena znovu umírala.
Zelená hora, kam noha nikdy nevkročila,
ve chvíli rozpoznání znovu zapomenuta,
ztracena v lese vzpomínek, což těžko uvěřit,
když stromy jediné já v srdci nezaměním.
Ruce, co přežily mnoho již dotyků, hladily,
tvořily i zabíjely. Vyhaslé sopky s půdou
úrodnou na prozření stále čekají. V tomto
čase ještě neprocitly, jistotu svou nenalezly.
17.05.2012 14:04
puero: těžko říct, já toho poslední dobou moc jíst nestíhám :) teď nevím, jak si ten tvůj komentář přebrat...
17.05.2012 08:32
Jejda, poslední dobou nějak nemám čas vysedávat u počítače, a tak mi unikají tvoje krásné básničky. Nádherná :-)
16.05.2012 17:16
To mi poraď, co mám jíst a pít, aby můj mozek vytvářel v hlavě podobný svět jako ten tvůj?
16.05.2012 12:15
Yana: tvořím podle obrazů v hlavě (většinou), tak jsou často takové zarébusované, ale když se zamyslím, najdu to, co jsem cítila :) Děkuji za komentář
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.