Vždycky když jdeme s mým mužem krajinou tak mě z nenadání přepadne múza. Muj muž je za to vděčný. Až domů si pak opakuju verše a jsem úplně zticha. To on rád. Třeba taky myslí na nějaký svoje věci a je rád že je klid. Krásné souznění. Přesně takový na mě teď dýchlo. Moc povedené.
Fajn řešení, ale moc toho asi pak neudělali. Jo, sranda musí bejt.
Nádhera. Tak to přesně cítím. Druhá sloka a poslední. A vůbec celé. To mi káplo do noty. Možná je právě to důvod proč jsme my psanci tady. Tady nám je nikdo nevezme. Venku o nich ví málokdo. Aspoň tak to mám já. Fakt moc povedené.
Yana: ano, je taková jakým je i život sám.. děkuji..
No až mrazivě pravdivá je tvoje báseň. Pěkná i když trochu drsná, tak ji chápu já. Moc se mi líbí viděl...zažil...prožívám...
Mlčenlivý: Jo, sen to byl dost odpornej... a vzpomněla jsem si na něj jen díky Tvýmu hororovýmu příspěvku... :(
Tak ta fotka je úžasná...listí jako na podzim dole a na větvích jako na jaře...je božská....a to světlo tam , líbí ..taky se bojím přeskakovat potok , ale co víc se může stát , než , že se namočíme ? :)
Zažili jste spolu asi krásnou chvilku :)
Zažili jste spolu asi krásnou chvilku :)
Konec by mi uponě stacil / na horor to ma statnou gradaci / ale nten sen bych vazne nechtel
a klidně v ní nalézám prvoplánovou myšlenku, tu čistou , tu o které nemáme šanci pochybovat a která je i ve své skaženosti čistá a na cestě k ústům, k rukám, k nohám, k aktu.. se kroutí a bortí a vrací ke zrodu a stydí se a je na sebe hrdá.. teda i tohle mě napadlo.. díky tomuhle počinu..
..je dobré mít svá místa, a nebo alespoň jedno zákoutí, kam se můžeme utéct.. a že je jedno i zde, je príma.. díky Psancům..psavcům..¨nám všem.....
valemart: souhlasím s tebou a zároveň malinko oponuji, protože dost věci si tvoříme, vybírame sami :-) já děkuji
jen kdybychom jsme si mohli, občas „ty“ chvíle určovat mi samotní... mám rád to co mě přiměje k zamyšlení.. děkuju...
nevím proč, ale kdybych byl malíř, vytvořil bych podle této básně obraz - úplně ho vidím :-)
Měl jsem kamaráda, který nejenže se tomu rychlému zoufalému světu nepřizpůsobil, ale dokonce ho dovedl přizpůsobit sobě. A navíc u toho ani nepůsobil jako blázen. Já o tomhle můžu jenom snít ...ale už aspoň vím, že to jde :-)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

