Ani nevím, jak poděkovat. Mé vážné téma pouze květ světa, filosofický pohled na věc... Vlastní... Rameno vztáhnu ke tváři, radou Tvou řídit budu se... Děkuji...

Jen tolik, kolik sama dovolíš, abys zažila ;-) Karma je vlastně zjednodušeně řečeno "stereotyp", vyřeš ho, vyjdi z něj a vstup do lepší ...ale na to máš ještě spouuuuustu času - s ohledem na věk ... vždyť člověk na sobě pracuje celý život ... hlouposti z lásky budeš dělat nejspíš i později :-)...s věkem ale bude to poučení a prozření tak nějak více bolet ..

Přítele poznáš v nouzi ... za nocí temných, kdy ani svit hvězd není světlem ... přítel Tě provede Očistcem a když je třeba - Peklem ... Nezoufej... přijde, pomůže ... stačí otevřít oči a taky být přítelem sám sobě ... vždyť nejbližší ruku, která je připravena Ti pomoci, najdeš na konci vlastního ramene ;-) .... snad přijmeš snahu trochu odlehčit Tvé vážné téma ...

díky za koment ... pocity veskrze smutné ... odpověď "proč" najdeš v dalším zápisku do deníku ...

...to snad ani nepotřebuje koment ... přesto ... každý další jeden den je výhra ...nad sebe samou ...jsi statečná holka, ptz jsi byla schopná svoje pocity obléct a tady zveřejnit, ptz virtuálně "řveš" ...tak jsem si jistá - to zvládneš ... a ptz všechno má svůj smysl, i tato zkouška ho má ...takže - vzhůru do prázdnin, je to doba kouzelná ... přijde Merlin, uvidíš ;-)

ten závěr je docela trefnej...je to pěkně napsaný... i když tak hrozně smutný a utrápený...a člověk by byl stokrát radši, kdybys byla šťastná než kdybys pochmurně, i když pěkně smolila nco na psance...

...amen...

Krásný obraz jsi ze svých slov vytvořil (v mé představě), není ale dokončený ... zajímala by mě odpověď "té", jež dala název Tvým pocitům ... hezké ...

Písnička nic moc, ale ten text super :-) dobře se to čte... jen je tam možná už mockrát "člověkem, kterýho jsem možná kdysi měla ráda. on měl možná kdysi rád mě" nechal bych to tam míňkrát... :-)

"God hates us all" Hank Moody

Tak podle Tebe nemůže být pravda i v lásce? To je smutné ... Pravá láska je o důvěře a otevřenosti ...upřímnosti, sdílení ...tedy o pravdě, nebo pak chápeme každý svět jinak ...
Žádej si, co chceš, obojí dostaneš, pravdu i lež ...v koktejlu s vůní mystiky, hledáme v životě básníky ...ale nalézáme jen údržbáře citů, co mají daleko do básníků ...sdílet sám sebe není vůbec snadné ...přílišná důvěra a naděje mohou být zrádné ...přesto ...věřím v lásku a budoucnost ...most k nim však vede jen přes přítomnost ;-)

Líbí ... moc... škoda zasunout jen do deníku ....;-) Za štíty z melancholie s úsměvem odkývala jsi mi všechna přání ...máš tam spousta nádherných básnických obratů ... moc hezké ...

Čtu jedním dechem. Skvěle. To by si zasloužilo dát do děl než jen do deníku.

Palec nahoru!

Ta mě fakt dostala, tomu říkám poezie

*zakázaná* - proč všechno co je zakázaný je tak zatraceně pro mě dobrý!

myslím, že není třeba ani dopisovat..takhel to má svoji specifickou atmosféru;)

Chtěl bych být hlavní postavou co zažívá všechny ty chvíle, toulat se bez cíle, mít slunce nad hlavou.

+)

a ztratila sama sebe.