Adéla: Děkuju...Jako dříve to bohužel nebude, nemůže být, on odešel a nevrátí se a i kdyby ano, už by to nebylo to, co předtím. Teď už jen doufám, že se z toho co nejdříve nějak vyhrabu...

Je to krásné a tvoje slova úplně chápu a vím v jak těžké situaci teď jsi. Přála bych ti, aby to bylo znovu jako dřív a když ne, tak je tu pořád to přísloví: Pro jedno kvítí, slunce nesvítí :-). Hlavu vzhůru :-).

No, já měla s těmi vykřičníky a otazníky na počátku velkej problém, ale od těch dob, co jsem si všimla, že to "někomu" vadí (hi,hi), si dávám pozor. Používám velké písmo a ještě k tomu tučné...

Piš dál a nepřemýšlej o čem píšeš... ráda čtu tvé básně, tak jen piš... prosím... ;)

taron: cokoliv... cokoliv... cokoliv...

No a co? Tyto básně jsou velmi krásné a máš na toto věk. O čem bys chtěl jiným psát ?

:)

:-)

Jen piš, barde, střádej, obrazy a vyjádření hledej, pravdivě se vyjadřuj, lásku prozkoumávej, verše tepej (nikoli nič, ale cizeluj), ať skvosty vznikají. Netrap se, že píšeš o lásce, buď rád, že píšeš, jistě ti nikdo nezakázal, a jak by také mohl, ti o ní psát. Perly a skvosty pak vybírat budeš.

puero: Chápu, ale myslím si že to je částečně totéž. Čert vem dlouhé a krátké slabiky - to příliš zavání matematikou a tu z duše nemám rád, ale když je ve verši nadbytečné slovo nebo dvě, nedá se to, jak říkáš, dost vláčně přečíst. A to je přece taky rytmus. Jeho absence mě dost ruší.

12, 18 nebo 50... to je jedno :) důležitý je, že už to víš :)

Nápovědou třeba ten sen byl. Pokud ta padající lampička svítila ...

Náčelník Holá Ruka: To jsem nevěděla je mi jen 12

to bys ale měla vědět ;) protože autor by měl psát s nějakou myšlenkou, jinak samo dílo zpravidla myšlenku ztrácí (to ze mě zase jednou mluví zkušenosti) jen málokdy se stane, že ikdyž dílo není psáno s myšlenkou dopadne dobře ;)

já nevim co si o tom myslet...

ARA: Možná co já vím.

Některé sny jsou nápovědou. Není tento právě takový?

puero: Proto je to Snář, protože je to dílo plné snů. Můžu to napsat i do předmluvy aby se čtenář nelekl :)

No, já to tak zkusil řešit. Jenže pak nebylo jasné, že to hvězdy jsou. Když to slovo sen škrtneš a už ho nepoužiješ, kdo pochopí, že se ti to jen zdálo? - dilema.

puero: to máš pravdu a já si to uvědomuju... jenže to jsou sny, to jsou všechno přesně moje sny, které se mi zpravidla zdají (jen pár jsem vymyslel) proto je každá báseň pojmenovaná sen, tady to má své odůvodnění, samozřejmě, že by se to dalo řešit jednoduše tak, že bych napsal místo Sen o... jen O..., tak asi tak bych to řešil, nevím jak jsi nazýval svoje básně, jestli Hvězda Amálka a Hvězda Markétka, ale to by se dalo taky vyřešit právě jen tím "Příjmením" :) (Ne že bych ti chtěl radit, jenom konstatuju, že dokážu tento handikap vyřešit :))